Zima za rýmu nemůže. Skutečný viník je mnohem prozaičtější

Představa, že člověk nastydne jen proto, že vyšel ven bez čepice nebo strávil hodinu v mrazu, patří k nejrozšířenějším zdravotním mýtům. Pocit chladu sice není příjemný, ale sám o sobě rýmu ani kašel nezpůsobí. Nachlazení je virové onemocnění a bez viru se prostě nerozvine. To, že se s ním potkáváme hlavně v zimě, má jiné důvody než nízké teploty.

Podle imunologa Johna Tregoninga z Imperial College London jde především o souběh okolností, nikoli přímou příčinu. Chladné počasí nás žene dovnitř. Zavřená okna, horší větrání a dlouhý pobyt ve společných prostorách vytvářejí ideální podmínky pro šíření virů. Když jeden člověk kýchne v přeplněné místnosti, mají virové částice mnohem větší šanci najít dalšího hostitele než venku na čerstvém vzduchu.

Léto je z pohledu virů paradoxně méně přívětivé. Sluneční záření, konkrétně UV světlo, dokáže část virových částic poškodit nebo zcela zneškodnit. Kapénky ve vzduchu navíc rychleji vysychají a ztrácejí schopnost infekce. V zimě tyto přirozené brzdy nefungují. Lidé se shlukují v kancelářích, školách, hromadné dopravě nebo obchodních centrech a viry mají volnou cestu.

Dobře to ukázala pandemie covidu. V době omezeného kontaktu a lockdownů téměř zmizela i řada jiných respiračních onemocnění. Některé kmeny chřipky se dokonce přestaly šířit natolik, že se přestaly objevovat úplně. Jakmile se společenský život vrátil k normálu, vrátily se i běžné zimní viry.

Zajímavé je, že jednotlivé viry mají v průběhu zimy rozdílné vlny. Rhinoviry často zesílí po návratu dětí do škol, kde se infekce snadno přenáší v malých třídách. Virus RSV, nebezpečný hlavně pro seniory a kojence, obvykle vrcholí kolem přelomu roku. Nejde tedy o jednu dlouhou zimní nemoc, ale o střídání několika různých původců.

To ale neznamená, že teplota nemá žádný vliv. Extrémní chlad, dlouhodobé podchlazení nebo vyčerpání organismu mohou imunitu oslabit. Pokud tělo bojuje s nedostatkem energie a je ve stresu, viry mají snazší práci. Laboratorní studie navíc ukazují, že některé viry se při nižších teplotách v nosní sliznici množí o něco lépe a obranné reakce těla nejsou tak rychlé jako v teplejším prostředí.

Rozdíl je ale v měřítku. Krátká procházka v zimě nebo studený vzduch při běžném pohybu venku z člověka rázem neudělají nemocného. Naopak pobyt venku může pomoci právě tím, že snižuje koncentraci virů v okolí.

Z pohledu prevence proto dává větší smysl soustředit se na věci, které skutečně fungují. Dostatečné větrání, omezení kontaktu s nemocnými a u rizikových skupin také očkování proti chřipce nebo RSV. Vakcíny podle odborníků nepůsobí jen proti samotné infekci, ale snižují i riziko komplikací, například zátěže srdce během nemoci.

Zima tedy rýmu nezpůsobuje. Jen nám nastavuje prostředí, ve kterém mají viry mnohem jednodušší práci. Pokud si tohle uvědomíme, dává prevence i každodenní chování mnohem větší smysl než strach z chladného vzduchu.

Zdroj: Theguardian.com (odkaz), zadnyspeky.cz