Hlavní obsah
 Žádný špeky

Záhada Noemovy archy dostala nový impuls. V Turecku zkoumají útvar dlouhý 157 metrů

Foto: Magnific

Východní Turecko znovu přitahuje pozornost archeologů. Útvar Durupınar dlouhý přibližně 157 metrů nyní zkoumá mezinárodní tým, který pod jeho povrchem zaznamenal neobvyklé struktury a odebral množství vzorků k laboratorním testům.

Reklama

Článek

Příběh o Noemově arše je známý po celém světě, skutečné místo jejího případného nálezu ale zůstává předmětem sporů. Jedna lokalita nyní znovu poutá pozornost vědců. Jde o útvar Durupınar ve východním Turecku, nedaleko hory Ararat.

Formace byla zaznamenána v roce 1959 při analýze leteckých snímků. Turecký kartograf İlhan Durupınar si tehdy všiml zvláštního podlouhlého útvaru, který svými obrysy připomínal trup velkého plavidla. Jeho délka kolem 157 metrů následně přispěla k teoriím, že by mohlo jít o místo spojené s biblickou archou.

Po desetiletích spekulací se lokalita nyní zkoumá pomocí moderních metod.

Radar ukázal struktury pod povrchem

Výzkum vede Prof. Dr. Cenker Atila ze Sivas Cumhuriyet University. Do projektu jsou zapojeni vědci a studenti z několika zemí a práce probíhají s povolením tureckých úřadů.

Tým využívá geofyzikální měření, georadar, elektrickou odporovou tomografii, přesné GPS mapování a 3D modelování celé oblasti. Cílem je zjistit, zda se pod povrchem nachází pouze přirozená geologická struktura, nebo něco složitějšího.

Právě radarové průzkumy odhalily několik anomálií, které mají místy poměrně pravidelný tvar. Některé struktury se podle výzkumníků setkávají v úhlech připomínajících pravoúhlé uspořádání.

To samo o sobě ale nestačí k tvrzení, že jde o lidskou stavbu.

Zajímavé výsledky přinesly také rozbory půdy. Podle vyjádření vedoucího výzkumu bylo uvnitř útvaru naměřeno přibližně o 40 procent více uhlíku než ve vzorcích odebraných mimo něj. Vyšší obsah uhlíku může souviset s organickým materiálem, jeho skutečný původ ale musí určit další analýzy.

Rozhodující budou laboratoře, ne tvar kopce

Výzkumníci proto odebrali velké množství vzorků půdy a podzemních vrstev. Celkem jde zhruba o tisíc vzorků, které mají projít laboratorním zkoumáním a datováním.

Právě jejich výsledky mohou ukázat, jak útvar vznikl a co se skutečně nachází pod jeho povrchem.

Vedoucí projektu Cenker Atila zároveň mírní příliš odvážné interpretace, které se objevují zejména na sociálních sítích. Podle něj zatím není možné oznámit, že vědci definitivně nalezli Noemovu archu.

To ale neznamená, že současný výzkum nemá význam. Durupınar je skutečná lokalita, na níž nyní probíhá systematické vědecké zkoumání s využitím moderních technologií. Vědci už mají geofyzikální data i odebrané vzorky.

Další články