Vysoké teploty přinášejí skryté riziko. Mnoho lidí nepozná rozdíl mezi úpalem a úžehem

První výrazně teplé dny roku 2026 znovu ukázaly problém, který se opakuje každé léto. Mnoho lidí stále zaměňuje úpal a úžeh, přestože jde o dva odlišné stavy. Oba sice mohou začít podobně, například bolestí hlavy, nevolností, únavou nebo motáním hlavy, jejich příčina je ale jiná a liší se i správná první pomoc.

Právě v tom podle odborníků vzniká největší problém. Lidé často automaticky předpokládají, že jakékoliv potíže po pobytu v horku souvisí přímo se sluncem. Jenže úpal může vzniknout i bez jediného paprsku.

„Úpal a úžeh se sice projevují podobně, ale jejich příčina je jiná. Zatímco úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a šíji, úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu, například v horkém a nevětraném prostředí,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.

Úžeh bývá nejčastěji spojený s dlouhým pobytem na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Rizikové jsou hlavně polední hodiny, kdy lidé sportují, pracují venku nebo tráví čas u vody. Podle odborníků dochází při úžehu k přehřátí mozku a podráždění mozkových blan.

Typickými příznaky jsou silné bolesti hlavy, zarudlá horká kůže, nevolnost, zvracení nebo závratě. U některých lidí se přidávají i poruchy koncentrace, ztuhlost šíje či křeče. Zrádné je také to, že problémy se nemusí objevit okamžitě. Člověk může být po návratu domů relativně v pořádku a potíže přijdou až za několik hodin.

Nejvíce ohrožené bývají děti, senioři a lidé se světlou pokožkou. Riziko zvyšuje i spálená kůže, kterou mnoho lidí stále bere jen jako běžnou letní nepříjemnost.

Úpal funguje jinak. Jde o stav, kdy organismus přestane zvládat vlastní ochlazování. Nemusí přitom vůbec souviset s pobytem na slunci. Stačí přehřátý byt, nevětrané auto, dusný autobus nebo fyzická námaha v horkém počasí. Významnou roli hraje i dehydratace a vysoká vlhkost vzduchu.

„Úpal může být zrádný v tom, že k němu dochází i bez přímého slunce. Stačí vysoká okolní teplota, nadměrná vlhkost, nedostatek tekutin a omezená možnost ochlazení,“ upozorňuje Ivana Lánová.

Odborníci upozorňují, že právě první minuty často rozhodují o tom, zda se stav rychle zlepší, nebo skončí hospitalizací. Člověk by měl okamžitě odejít do stínu nebo do chladnějšího prostředí a začít postupně doplňovat tekutiny.

Tělo je potřeba ochlazovat pozvolna. Vhodná je vlažná sprcha nebo studené obklady. Ledová voda může podle lékárníků způsobit další šok organismu. Při úžehu se doporučuje přikládat obklady hlavně na hlavu a šíji.

Pokud se objeví vysoká horečka, zmatenost, poruchy vědomí nebo křeče, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. V těžkých případech totiž může dojít až k selhání organismu.

Zdroj: TZ BENU, Healthline, zadnyspeky.cz