Článek
Jakmile teplota začne padat, mění se způsob, jakým tělo reaguje na námahu. Při jízdě v chladu dochází ke stahování cév v končetinách, takže ruce a nohy ztrácejí cit rychleji než v běžných podmínkách. Organismus musí víc pracovat na udržení tepla a energetická zátěž roste. Někdo si toho všimne už po prvních kilometrech, jiný až po návratu domů, kdy zjistí, že vyjížďka neobvykle vyčerpala.
Problémem bývá i dýchání. Chladný vzduch dráždí sliznice a při intenzivnější zátěži se může objevit typické píchání na hrudi, které signalizuje, že tělo naráží na limit. Častější jsou také nachlazení, protože imunita po dlouhém pobytu v zimě klesá. To vše jsou faktory, které se v létě téměř neřeší, ale v zimě se sčítají.
Kdy má jízda v zimě smysl
Zimní trénink nemusí být extrém. Naopak často stačí kratší a klidnější jízda, která udrží rytmus a nenaruší kondici. Ideální je držet rovnoměrné tempo a nesnažit se bojovat s každým kopcem jako v sezóně. Tělo v chladu spaluje víc energie, takže trénink je přínosný i bez velké intenzity.
Cyklistika v zimě
Volba vybavení dokáže rozhodnout o celém průběhu vyjížďky. Kvalitní termo oblečení udrží sucho i teplo a přitom nebrání pohybu. Klíčové jsou rukavice, které umožní bezpečně ovládat brzdy, a boty, které netlačí, aby se nezhoršil průtok krve. Důležitá je i ochrana obličeje a krku, protože právě tam tělo ztrácí teplo nejrychleji.
Silniční povrch bývá v zimě nepředvídatelný. Mokrá vozovka klouže výrazně víc než v letních měsících a na stinných místech se drží led. Snížení tlaku v pláštích pomáhá zlepšit kontakt s povrchem. Hodně cyklistů proto raději míří na cyklostezky, lesní cesty nebo vyjíždějí ve chvílích, kdy je provoz minimální.
Co si z toho vezmou cyklisté, kteří chtějí jezdit celý rok
Zimní jízdy mají i svá pozitiva. Tělo je nuceno pracovat efektivněji a trénink bývá pro vytrvalost velmi hodnotný. Kdo vydrží pravidelně jezdit i v lednu, ten obvykle přivítá jaro v lepší formě. Rozhodující je ale střídmost. Dlouhé hodiny v mrazu nevedou k lepší kondici, spíš k oslabení.
Vyplatí se sledovat signály těla. Necitlivé prsty, potíže s dýcháním nebo výrazná únava už po krátké trase jsou jasným varováním, že je lepší jízdu zkrátit nebo vynechat. Stejně tak nemá smysl bojovat s počasím v době silného větru nebo hustého sněžení. Trénink se dá nahradit během, krátkou jízdou v lese nebo domácím trenažérem, aniž by člověk ztratil kontinuitu.
Zimní cyklistika není soutěž v odolnosti. Je to spíš hledání rovnováhy mezi chutí jezdit a respektem k podmínkám. Kdo se na zimu dobře připraví a nebude pokoušet vlastní limity, může si vyjížďky užít. Mrazivé tempo pak přináší nejen lepší kondici, ale i zvláštní klid, který nabízí jen prázdná zimní krajina.
Zdroj: WeLoveCycling.com (odkaz)