Hlavní obsah
 Žádný špeky

Vitamin D v zimě klesá. A s ním i imunita, síla a energie

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Zima neubírá tělu jen světlo, ale i vitamin D. Právě v chladných měsících se u velké části lidí propadá jeho hladina, což se může projevit na imunitě, svalech i celkové energii.

Reklama

Článek

Zima a ticho v kůži

Jakmile se dny zkrátí a slunce se v našich zeměpisných šířkách drží nízko nad obzorem, tělo přichází o klíčový zdroj vitaminu D. V létě ho vytváříme přirozeně v kůži díky UVB záření. V zimě ale tento mechanismus prakticky nefunguje. Slunce sice vyjde, ale jeho paprsky nemají potřebnou intenzitu a většina pokožky je navíc zakrytá oblečením.

Nejde o drobnost. Vitamin D se nepodílí jen na zdraví kostí, jak se často zjednodušeně říká. V těle funguje spíš jako hormon. Ovlivňuje imunitní reakce, sílu svalů, hustotu kostí i správnou práci nervového systému. Když ho je málo, tělo se pomalu dostává do úsporného režimu. Objevuje se únava, slabost, častější nachlazení nebo bolesti svalů. U řady lidí ale probíhá deficit skrytě a projeví se až po měsících.

Laboratorní vyšetření krve je jediný spolehlivý způsob, jak hladinu vitaminu D zjistit. Lékaři většinou považují za dostatečné hodnoty nad 50 nanomolů na litr. Pod touto hranicí už tělo nemá ideální podmínky pro dlouhodobé fungování. Zajímavé je, že nedostatek se nevyhýbá ani mladým lidem. Právě ti často tráví většinu dne v interiéru a venku se pohybují jen minimálně.

Vyšší riziko mají lidé s tmavší pletí, kuřáci, osoby s poruchami vstřebávání tuků nebo ti, kdo dlouhodobě vynechávají ryby a živočišné produkty. V zimě se k tomu přidává jeden jednoduchý faktor. Slunce už zkrátka nestačí.

Co skutečně pomáhá

První možností je pořád pobyt venku. I když v zimě vitamin D z paprsků prakticky nevzniká, světlo má pozitivní vliv na biorytmy, náladu i spánek. To samo o sobě pomáhá imunitě i celkové regeneraci.

Druhým pilířem je strava. Vitamin D se přirozeně vyskytuje hlavně v tučných mořských rybách, jako je losos, makrela nebo sleď. Menší množství obsahují vejce, játra a některé mléčné výrobky. Zajímavou roli hrají i houby, pokud byly vystaveny UV záření. V praxi má ale velký význam i obohacování potravin. Mléko, jogurty, rostlinné nápoje nebo cereálie dnes často vitamin D obsahují právě proto, že se běžnou stravou obtížně pokrývá.

Pokud ani to nestačí, přichází na řadu doplňky. Tady je důležitá míra. Pro většinu dospělých se jako bezpečný a rozumný denní příjem uvádí zhruba 600 až 1000 mezinárodních jednotek. Vyšší dávky dávají smysl pouze u lidí s prokázaným deficitem a vždy pod dohledem lékaře. Dlouhodobé nadužívání může vést k ukládání vápníku do tkání a zatěžovat ledviny.

Vitamin D není zázračná pilulka. Nezachrání špatný spánek, stres ani nevyvážený jídelníček. Je ale jedním z tichých základů, na kterých stojí odolnost těla. Zima je období, kdy se jeho nedostatek projeví nejsnáze. Kdo si ho včas pohlídá, často zjistí, že chladné měsíce se pak snášejí o něco lehčeji a s menší únavou.

Zdroj: Self.com (odkaz)

Další články