Článek
Na první pohled jde o pozitivní moment. Zaměstnanec slyší, že se mu daří, že je spolehlivý a firma s ním počítá. Dostane nový název pozice, někdy i vedení menšího týmu nebo zodpovědnost za klíčový projekt. Brzy ale zjistí, že se změnilo hlavně množství práce. Plat zůstává stejný a pracovní smlouva také.
Personalisté i analytici trhu práce upozorňují, že podobné situace nejsou výjimkou. Firmy pod tlakem nákladů často hledají cesty, jak rozšířit agendu bez formálního navyšování mezd. Výsledkem je neoficiální povýšení, které existuje spíš v e-mailech a na poradách než v dokumentech.
Když titul nahrazuje peníze
Celý mechanismus stojí na psychologii. Lidé mají přirozenou potřebu uznání a posunu, a tak přijímají nové úkoly s vírou, že se jejich snaha brzy projeví i finančně. Nadřízení často mluví o zkoušce, přípravě na vyšší roli nebo o dočasném řešení. Problém nastává ve chvíli, kdy se z provizoria stane běžný stav.
Falešné povyšování
Zaměstnanec pak nese odpovědnost, rozhoduje, řeší konflikty a reprezentuje firmu, aniž by měl odpovídající pravomoci nebo jistoty. Vzniká šedá zóna, kde je složité vymezit hranice práce i vyjednávat o změně podmínek.
Cena, kterou firmy často přehlížejí
Krátkodobě může takový postup fungovat. Výkon roste a náklady zůstávají nízko. Dlouhodobě se ale dostavuje únava, frustrace a pocit, že důvěra byla zneužita. Právě v této fázi lidé začínají hledat jiné nabídky, často bez ohledu na loajalitu nebo vztahy na pracovišti.
Firmy tím riskují víc, než se na první pohled zdá. Ztráta zkušených lidí, narušená atmosféra a nedůvěra k vedení se nedají vyřešit jedním novým inzerátem. Pokud má odpovědnost skutečně růst, musí mít i jasně danou hodnotu. Jinak se z gratulace snadno stane jen hezky zabalený způsob, jak po někom chtít víc práce za stejné peníze.
Zdroj: HN.cz (odkaz)
