Článek
Když se dnes řekne Vánoce, mnozí si vybaví dárky. Při zmínce o Velikonocích pomlázku a čokoládová vajíčka. A když přijde konec října, obchody zaplní plastové lebky a vydlabané dýně. Náboženský a historický význam svátků přitom ustupuje zábavě a obchodu. Je až zarážející, jak snadno lze sedm známých oslav spojit se sedmi smrtelnými hříchy.
Jejich kořeny sahají do čtvrtého století, kdy mnich Evagrius Pontský popsal osm neřestných myšlenek. Na utváření pozdějšího seznamu sedmi hlavních hříchů se podílel papež Řehoř I. Veliký v šestém století. Dnes jako bychom místo varování před těmito slabostmi našli důvod k jejich oslavování.
Z narození Krista se stal nákupní maraton
Vánoce představují chamtivost téměř dokonale. Původně připomínka narození Ježíše Krista se proměnila v období výprodejů, reklam a soupeření o nejlepší dárky. Hodnota svátků se stále častěji měří cenou toho, co najdeme pod stromečkem.
Americký Den díkůvzdání lze zase spojit s obžerstvím. Prezident Abraham Lincoln jej roku 1863 vyhlásil jako den vděčnosti uprostřed občanské války. Dnes oslavám dominuje především bohatě prostřená tabule. Symbolické poděkování ustupuje hostině.
30328
Valentýn připomíná smilstvo a chtíč. Svátek nesoucí jméno křesťanského mučedníka se s romantickou láskou začal výrazně spojovat ve středověku, mimo jiné díky básníku Geoffreymu Chaucerovi. Současná reklama však často staví více na tělesné přitažlivosti než na skutečném partnerském vztahu.
Zatímco slavíme, původní význam mizí
Velikonoce mohou symbolizovat lenost, tentokrát duchovní. Kristovo zmrtvýchvstání, základ křesťanské víry, pro mnoho lidí ustupuje volným dnům a lidovým zvykům. Tradice pokračují, ale jejich smysl už nemusíme znát.
Americký Den nezávislosti, připomínající přijetí Deklarace nezávislosti 4. července 1776, zase svádí k pýše. Vlastenectví je přirozené, problém nastává, když se hrdost na vlastní zemi mění v přesvědčení, že jsme lepší než ostatní.
Halloween nabízí obraz hněvu, především prostřednictvím hororů, násilných postav a krvavých kostýmů. Jeho kořeny však sahají ke keltskému Samhainu a předvečeru svátku Všech svatých. V Česku mu stále více prostoru věnujeme vedle tradičních Dušiček, kdy 2. listopadu vzpomínáme na zemřelé.
Posledním hříchem je závist, kterou lze spojit se Silvestrem. Luxusní večírky, drahé dovolené a dokonale vypadající oslavy na sociálních sítích snadno vyvolávají pocit, že ostatní prožívají lepší život.
Nejde o tvrzení, že všechny svátky vznikly jako oslavy hříchů. Jejich dnešní podoba však nabízí nepříjemné srovnání. Křesťanství učí: „V jednoho Boha věřiti budeš.“ Jenže když vidíme, čemu věnujeme nejvíce času, peněz a pozornosti, nabízí se otázka, zda jsme si místo Boha nepostavili na oltář vlastní pohodlí, touhy a peněženku.
Zdroj: