Vejce nejsou tak nevinná. Výzkum varuje před skrytými toxiny po celém světě

Vejce se dlouhodobě prezentují jako jeden ze základních pilířů zdravé stravy. Obsahují bílkoviny, vitaminy a minerály, které jsou pro lidský organismus klíčové. Jenže nově zveřejněná studie v časopise Emerging Contaminantspřináší mrazivý pohled na to, co všechno se může v takovém „obyčejném“ vajíčku skrývat.

Výzkumníci analyzovali vejce z volného chovu z pěti kontinentů a výsledky jsou šokující. V mnoha vzorcích byly nalezeny vysoké koncentrace toxických látek – především bromovaných dioxinů a zpomalovačů hoření. Tyto chemikálie přitom nejsou jen environmentální hrozbou, ale mají přímý dopad na lidské zdraví.

Za extrémní označili vědci hodnoty z Ghany. Tamější slepice se pohybují poblíž skládek elektronického odpadu a výsledkem jsou vejce, která obsahovala až dvěstěkrát vyšší koncentrace bromovaných dioxinů, než je považováno za bezpečné. Do prostředí se tak dostávají chemikálie ze starých televizí, počítačů a dalších elektrospotřebičů.

V Kazachstánu pak vědci objevili nejvyšší světovou hodnotu látky HBCDD (hexabromcyklododekan) – více než 18 000 ng/g tuku. Tato chemikálie byla dříve využívána v izolacích, a i když je dnes zakázaná, její stopy přetrvávají.

Ani Česká republika se nevyhnula znepokojivým výsledkům. Vzorky z Pitárného vykázaly čtvrtou nejvyšší koncentraci HBCDD na světě – přes 4 600 ng/g tuku. Příčinou je pravděpodobně starý polystyren z izolací, který se rozpadá a uvolňuje látky do okolí.

Zajímavé je, že výroba HBCDD byla v Evropě už před lety ukončena. Přesto se ukazuje, že materiály, které ji obsahovaly, stále představují riziko – a to nejen pro životní prostředí, ale i pro potraviny, které lidé denně konzumují.

Bromované zpomalovače hoření a dioxiny jsou spojovány s širokým spektrem zdravotních problémů. Výzkumy ukazují, že mohou narušovat hormonální rovnováhu, snižovat plodnost, negativně ovlivňovat vývoj nervové soustavy dětí a zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Vejce jsou přitom pro mnoho lidí běžnou součástí jídelníčku. V zemích třetího světa jde často o hlavní zdroj bílkovin. Právě proto je problém považován za naléhavý – toxiny se dostávají do lidského organismu prakticky denně.

Slepice ve volném chovu mají přístup k půdě, prachu i malým živočichům. Pokud je prostředí kontaminované odpady s bromovanými látkami, tyto chemikálie se ukládají v těle slepic a následně přecházejí do vajec. Tento mechanismus je jednoduchý, ale zároveň alarmující – z vajec se tak stává přímý ukazatel míry znečištění životního prostředí.

Podle Jindřicha Petrlíka z organizace Arnika i mezinárodní sítě IPEN je situace natolik vážná, že není čas na odklady: „Bromované a smíšené brom-chlor dioxiny musí být okamžitě zahrnuty mezi látky regulované Stockholmskou úmluvou. Jen tak lze zabránit jejich šíření v potravním řetězci.“

Odborníci zároveň upozorňují, že průmysl často zakázané látky nahrazuje jejich chemickými příbuznými, které mají obdobné negativní účinky. V testovaných vejcích byly tyto náhrady zachyceny také.

Situace je obzvlášť kritická tam, kde lidé žijí přímo v blízkosti skládek elektroodpadu či spaloven. V Africe a Asii není výjimkou, že se slepice pohybují mezi odpady, zatímco jejich vejce končí na místním trhu. V Thajsku dokonce výzkumníci popsali případy, kdy recyklační dvory fungují doslova za rohem od kuchyní.

Pro odborníky je jasné, že bez zpřísnění mezinárodních regulací a bez zákazu vývozu toxického odpadu do rozvojových zemí se problém nezastaví.

Studie ukazuje, že i potravina, kterou máme spojenou se zdravím, může skrývat vážné hrozby. Vejce z volného chovu se stala symbolem propojení mezi tím, jak nakládáme s odpady, a tím, co se nám dostává na talíř.

České výsledky dokazují, že problém není vzdálený ani exotický. Je součástí každodenní reality Evropy. Pokud mezinárodní společenství nepřistoupí k razantní regulaci, zůstane obyčejné vajíčko tichým zdrojem toxické zátěže, která se zapisuje do lidského zdraví i do budoucnosti dalších generací.

Zdroj: Ekolist.cz (odkaz), zadnyspeky.cz, ipen.org (odkaz), sciencedirect.com (odkaz), pubmed.nic.gov (odkaz)