Tohle do lednice nepatří. Přesto to tam dává skoro každý

Na první pohled to dává smysl. Co se kazí, patří do chladu. Jenže právě tady vzniká jedna z nejčastějších chyb v domácnosti. Lednice sice zpomaluje množení bakterií, ale zároveň mění vlastnosti některých potravin tak, že výsledkem je horší chuť i kvalita.

Typickým příkladem jsou rajčata. V chladu sice vypadají déle „čerstvě“, jenže přijdou o svou přirozenou sladkost a aroma. Nízká teplota naruší buněčnou strukturu a rajče pak chutná spíš vodově než šťavnatě. Pokud mají dozrát a chutnat tak, jak mají, patří na linku, ne do lednice.

Podobně je na tom i ovoce jako banány. Chlad zastaví jejich přirozené zrání, slupka rychle ztmavne a dužina se změní. Na pohled může vypadat zkaženě, i když uvnitř ještě není, ale chuť už nikdy nebude taková jako při pokojové teplotě.

Málokdo si uvědomuje, že lednice škodí i pečivu. Často se do ní ukládá s dobrým úmyslem, aby vydrželo déle. Ve skutečnosti ale dochází k rychlejšímu vysychání. Pečivo ztrácí vláčnost a během krátké doby ztvrdne. Pokud ho chcete uchovat na později, mnohem lepší je mrazák než chladnička.

Další častou chybou jsou brambory. Nízké teploty v nich mění škrob na cukr, což se projeví nejen chutí, ale i při vaření. Při smažení pak rychleji tmavnou a mohou chutnat nepřirozeně nasládle. Ideální je skladování ve tmě a chladu, ale mimo lednici.

Cibule a česnek zase trpí vlhkostí. V uzavřeném prostředí začnou měknout, plesnivět a ztrácet pevnost. Navíc jejich výrazné aroma snadno přechází na ostatní potraviny. Suché a větrané místo jim vyhovuje mnohem víc.

Zvláštní kapitolou je káva. Mnoho lidí ji ukládá do lednice v domnění, že si zachová čerstvost. Opak je pravdou. Káva velmi snadno nasává pachy z okolí a rychle ztrácí své typické aroma. Nejlépe jí svědčí dobře uzavřená nádoba při pokojové teplotě.

Podobně dopadá i med. V chladu krystalizuje a tvrdne, což může působit dojmem, že se kazí. Ve skutečnosti jde o přirozený proces, který ale lednice výrazně urychlí. Med přitom vydrží dlouhé měsíce bez problémů i mimo ni.

A pak je tu čokoláda. Ta v lednici často „zbělá“. Na povrchu se vytvoří jemný povlak způsobený změnou tuků nebo cukrů. Není nebezpečný, ale chuť i textura se zhorší. Ideální je suché místo s teplotou kolem běžného pokojového rozmezí.

Celá věc má jednoduché vysvětlení. Lednice není univerzální úložiště, ale jen nástroj pro konkrétní typ potravin. Jakmile se používá bez rozmyslu, může být spíš důvodem, proč jídlo chutná hůř než by mělo. A právě to je chyba, která se v kuchyních opakuje každý den.

Zdroj: BBCGoodFood.com (odkaz), rd.com (odkaz), zadnyspeky.cz