Hlavní obsah

Slovník pravých trampů: řeč, která v lese pořád žije

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Tramping

Tramping není jen o ohni, usárně a nocích pod širákem. Má i vlastní jazyk, který se dědí mezi vandráky už desítky let. Některá slova zní drsně, jiná vtipně, ale všechna dohromady tvoří svět, který masňák jen tak nepobere.

Reklama

Článek

Kdo někdy seděl večer u ohně s partou starých trampů, ten ví, že nestačí jen poslouchat. Musí také rozumět. V trampské mluvě se totiž nechodí s batohem, ale s báglem. Nespí se venku, ale pod širákem. A na akci se nejede na sraz, nýbrž na potlach nebo na čundr. Pro člověka zvenčí může taková řeč znít jako směs vojenského slangu, starých hospodských výrazů a zvláštní poezie. Jenže právě v tom je její kouzlo.

Trampská mluva nevznikla u stolu ani v kanceláři. Rodila se po nádražích, v lesích, u řek, ve srubech i na zapadlých flecích, kam vedla jen úzká pěšina. Je v ní kus vojenské historie, něco z angličtiny, něco z první republiky a hodně z obyčejného života lidí, kteří chtěli být aspoň o víkendu svobodní. Proto se v ní míchají slova jako battldress, hobo, woodcraft nebo ALICE s výrazy jako cancák, klejm, usárna či domovenka. Nejde jen o názvy věcí. Je to spíš poznávací znamení, že člověk ví, o čem je řeč, a že k tomu světu nějak patří.

Řeč, která nepatří do učebnic

Na trampské mluvě je nejhezčí, že nikdy nebyla úplně uhlazená. Některé výrazy jsou drsné, jiné schválně přehnané, další mají nadsázku, které rozumí jen ten, kdo někdy spal v celtě, jel courákem na vandr a ráno hledal bagr po kapsách. Právě proto je tenhle slovník víc než jen sbírka pojmů. Je to malý kus české tradice, která se nepsala ve velkých dějinách, ale v cancácích, na zvadlech a u ohňů, kde se vyprávěla trampská latina.

Dnes už spoustu těch slov mladší generace nezná, nebo je slyší jen okrajově. Přitom právě v nich přežívá zvláštní typ svobody, humoru a kamarádství, který k trampingu odjakživa patřil. A tak když příště někdo pozdraví obyčejné „dobrý den“, možná to bude slušné. Ale když zazní poctivé „ahoj“, je hned jasné, že tohle je řeč od ohně.

Foto: Freepik

Tramping

Když slova voní dřevem a kouřem

Trampský slovník je vlastně kronika jednoho životního stylu. Připomíná dobu, kdy se výbava sháněla po army shopech, po burzách nebo pod rukou, kdy se dobrá usárna dědila a zalátaná drbna měla větší cenu než nová věc z obchodu. Některé výrazy už dnes skoro mizí, ale jiné žijí dál a pořád mají sílu vyvolat přesný obraz. Kus lesa. Kus vandru. Kus party, která ví, že i obyčejné slovo může nést celý příběh.

Trampský slovník

Agresorky: plátěné vojenské boty ze zásilek UNRA, ceněná vandrácká náhrada nekvalitních tenisek. Říkalo se jim i invazky.

Ahoj: tradiční trampský pozdrav, pro ortodoxního trampa téměř povinnost.

ALICE: americká vojenská torna, oblíbená jako náhrada klasických US toren.

Amík: lehce hanlivé označení trampa, který napodobuje americké speciální jednotky a chodí převážně ve výbavě z army shopu.

Astrachán: pejorativní označení pro snoba nebo pózéra, který si na trampa jen hraje.

Bágl, bagáž: obecné označení pro trampské zavazadlo, od žebradla po krosnu.

Bagr, bagrovat: jídelní lžíce. Bagrovat znamená jíst, často pořádně hladově.

Battledress, betl: původně blůza britské uniformy z druhé světové války, později obecný název pro trampskou blůzu vojenského původu.

Bivak, bivakovat: přenocování v přírodě bez stanu, jen pod přístřeškem nebo s minimem vybavení.

Bodák: vojenská dýka, mezi trampy oblíbená pro svou odolnost a univerzální využití.

Bouda, chajda: chata, srub nebo jiná jednoduchá rekreační stavba.

Boviják: trampský nůž, často zdobený, odvozený od slavného bowie knife.

Camrátko: drobný upomínkový nebo ručně dělaný trampský předmět, často placka.

Cancák: trampský památníček, deník a zápisník v jednom. Bývají v něm písničky, kresby, vtipy, adresy i poznámky z vandrů.

Canc: zápis do cancáku.

Courák, lokálka: osobní vlak místní tratě, stavící téměř všude.

Čundr, čundrák: vandr, toulání. Dnes běžné označení pro trampování, dříve mívalo i pejorativní nádech.

Domovenka: nášivka na levém rukávě, symbol příslušnosti k osadě.

Dekáč: tenký letní spacák, původně často doma šitý ze staré deky.

Drsňák: tramp, který pohrdá pohodlím a jezdí s minimální výbavou.

Ešus: vojenská nebo turistická nádoba na vaření a jídlo.

Felína, felda: polní lahev, původně feldflaška.

Filec, filc, matylda: sbalená celta nebo deka v ruličce převázaná provázkem.

Firemaking, firemaker, ohnivák: umění rozdělat oheň v přírodě i za těžkých podmínek. Ohnivák bývá na potlachu velmi vážený člověk.

Folkař: tramp, kterého víc než vandr zajímá muzika, folkové festivaly a písničky u ohně.

Greenhorn, zelenáč: začátečník, který ještě nezná zvyklosti ani řeč trampů.

Hangár: velký stan, často vojenský, nebo rozměrný přístřešek z více celt.

Hobo: tulák, výraz převzatý z anglosaského prostředí a z románů Jacka Londona.

Invazák: plátěný opasek od americké nebo britské uniformy.

Kanada: dlouhý kožený řemínek ze surové kůže, používaný místo lana, někdy i při soubojích.

Kanady, kanadky: vysoké kožené šněrovací boty s gumovou podrážkou.

Kanadský žertík: specifický druh trampského humoru, často dost drsný vtip na kamaráda.

Kecky, kedsky: kotníkové tenisky, původně americké KEDS, později i domácí výroby.

Klejm, flek: oblíbené tábořiště, na které si parta nebo osada dělá nárok.

Kuchyňák: ohniště určené hlavně k vaření a praktickým věcem.

Ledvina: vojenský ešus tvaru prohnuté fazole, nošený na opasku.

Maskáč: vojenská maskovací celta nebo obecně maskované oblečení.

Masňák, paďour: pejorativní označení pro městského člověka, který přírodě nerozumí a nechová se v ní jako host.

Maxispacák: velký spacák nadměrných rozměrů, někdy i improvizovaný ze dvou dekových spacáků.

Placka: dřevěný památeční předmět, často malovaný nebo popsaný, spojený s potlachem či soutěží.

Potlach: slavnostní setkání trampů, často s ohněm, soutěžemi a tradicemi.

Samotář: tramp, který jezdí sám a není členem osady.

Spát pod širákem: přenocovat v přírodě bez stanu, jen v oblečení nebo maximálně s celtou.

Spojka: člověk z pořádající osady, který navádí příchozí na místo potlachu.

Šerif: vůdce a mluvčí trampské osady. Symbolem bývá šerifská hvězda.

Tele: stará vojenská torna z první světové války s chlopní pošitou telecí kůží. Efektní, ale nepraktická.

Tramp, tremp: člověk, který se toulá krajinou s minimem věcí a hledá svobodu mimo civilizaci.

Trampská latina: vyprávění neuvěřitelných, ale podávaných historek, které údajně vypravěč opravdu zažil.

Usárna, USka, uzda: americká vojenská torna, mezi trampy legendární a vysoce ceněná.

Výroční oheň, výročník, výročák: slavnostní oheň při výročí osady nebo výročním potlachu.

Woodcraft: lesní moudrost, tedy citlivý a chytrý vztah k přírodě.

Zalomení palce: zvláštní forma trampského pozdravu při podání ruky, kdy se po stisku zaháknou palce.

Zvadlo: tradiční pozvánka na potlach nebo jinou trampskou akci, dříve často ve formě pohlednice.

Žák Jaroslav: tramp, profesor a spisovatel, autor humoristických textů a důležitá postava trampské literatury.

Žebradlo, žracák: chlebník nebo menší vojenská torna s popruhem přes rameno.

Doplňky z vandrácké praxe

Dvojče: spacák v celtě balený do dvou válečků proti sobě.

Špekoun, housenka, Michelin: málo utažený válec při balení usárny, který dělal nevzhledné faldy.

Žížala: dlouhé a nepraktické balení, které po nasazení sahalo od krku až pod zadek.

Drbna: vyšisovaná, obnošená a rozdrbaná usárna, často několikrát látaná. Pro mnohé věc cti.

Origoška: původní americká usárna, tedy originál.

Opuska: nejrozšířenější typ usárny, často už také značně obnošený.

Práskačka: usárna s nezajištěnými řemínky, které za chůze a ve větru plandaly. Typický znak zelenáčů.

Prase: sundavací nebo zasouvací kapsička na usárně, kam se často dával cancák a drobnosti.

Zdroj: Autorský text Žádný Špeky, silvernorth (odkaz), zelene-udolie (odkaz)

Další články