Sádlo není strašák: co říkají odborníci a proč ho vařit jako naši předci

Ještě před pár desítkami let se o sádle mluvilo šeptem. Lékaři doporučovali margaríny a „lehčí“ oleje, zatímco sádlo mizelo z kuchyní i pekáren. Časem se však ukázalo, že démonizace tradičních surovin nebyla vždy oprávněná. Dnes se k sádlu vrací nejen kuchaři, ale i výživoví poradci – a to z dobrých důvodů.

Jedním z hlavních důvodů, proč si sádlo drželo pevné místo v domácnostech, byla jeho výjimečná trvanlivost. Správně uskladněné vydrží klidně rok, aniž by ztratilo na kvalitě. Na rozdíl od margarínů nepotřebuje konzervanty, což oceňovaly generace hospodyněk už dávno před tím, než se začalo mluvit o „bio“ či „eko“ potravinách.

Výživová poradkyně Veronika Hanzlíková připomíná, že sádlo má vyšší bod zakouření než máslo, což z něj dělá ideální tuk pro smažení. Pečení se sádlem má zase svou tradici – buchty, koláče nebo kynuté těsto zůstávají vláčné déle než při použití másla. Iva Trhoňová z projektu Pekárnománie dodává, že pečivo se sádlem nezatvrdne tak rychle, což ocení každý, kdo chce mít houstičky měkké i druhý den.

A co teprve jednoduchý krajíc chleba se sádlem, cibulí a rajčetem? Tohle jídlo nepotřebuje složité recepty, aby se stalo gurmánským zážitkem.

Sádlo není jen o chuti. Obsahuje vitaminy D a E, mononenasycené mastné kyseliny a podle korejské studie citované BBC v roce 2018 dokonce méně nasycených tuků než kokosový olej. Pro lidi s intolerancí laktózy představuje vítanou alternativu k máslu, protože neobsahuje mléčné složky.

Ano, cholesterol v sádle najdeme, ale v porovnání s máslem vychází lépe. Odborníci se shodují, že klíčem je množství – malé množství kvalitního sádla dokáže být pro tělo přínosné.

Sádlo má jednu výhodu, kterou ocení i ti, kdo běžně ryby moc nemusí. Dokáže totiž potlačit typický pach při smažení. Skvěle funguje také při přípravě sladkých pokrmů – od lívanců po tradiční koblihy. Kynuté těsto se díky němu stává nadýchanější a vláčnější.

Kuchaři navíc doporučují vymazávat sádlem formy na bábovku či pekáče. Blogeři z projektu Slepičárna se dokonce shodují: bez sádla není bábovka to pravé. Sádlové cukroví, které patřilo k repertoáru našich babiček, je dalším důkazem, že máslo není všemocné.

V posledních letech se v kuchyni experimentovalo s exotickými oleji. Mnohé z nich si našly své místo, ale přesto se ukazuje, že návrat k základním, ověřeným surovinám má logiku. Sádlo není jen sentimentální vzpomínkou na zabijačky a venkovské kuchyně. Je to funkční, univerzální a praktická surovina, která má co nabídnout i v moderní době.

Možná právě proto se k němu kuchaři a hospodyňky znovu vracejí. Po letech dietních trendů se ukazuje, že některé rady našich předků nebyly jen z tradice, ale z hluboké zkušenosti. Sádlo obstálo ve zkoušce času – a právem si znovu získává respekt.

Zdroj: Kvety.cz (odkaz), zadnyspeky.cz