Článek
Proč v zimě tolik záleží na tom, co jíme
Zima není jen chladnější verze zbytku roku. Pro lidské tělo představuje zásadní změnu. Ubývá světla, snižuje se hladina vitaminu D, mění se denní rytmus a mnoho lidí se přirozeně méně hýbe. To všechno se promítá do psychiky. Únava přichází rychleji, motivace klesá a nálada kolísá víc než v létě. Často se to svádí na počasí, ale důležitou roli hraje i to, co každý den končí na talíři.
Mozek je energeticky náročný orgán a funguje na základě chemických signálů. Ty vznikají z látek, které tělo získává z potravy. Když jídelníček v zimě zchudne, bývá jednostrannější a těžší, mozek nemá z čeho vyrábět dostatek neurotransmiterů, které řídí náladu, soustředění i schopnost zvládat stres. Není náhoda, že období s nejmenším množstvím slunečního světla se shoduje s nárůstem únavy a sezónních depresivních stavů.
Stále víc výzkumů potvrzuje, že psychika a trávení jsou propojené mnohem těsněji, než se dříve myslelo. Střeva obsahují obrovské množství nervových buněk a bakterie, které v nich žijí, se podílejí na tvorbě látek ovlivňujících mozek. Když se střevní mikrobiom dostane do nerovnováhy, odrazí se to i na emocích. Právě v zimě k tomu dochází častěji, protože lidé jedí méně vlákniny a více průmyslově zpracovaných potravin.
Střeva, mozek a zimní energie
Velký význam mají fermentované potraviny. Jogurt, kefír nebo kvašená zelenina dodávají tělu živé bakterie, které pomáhají udržovat střevní prostředí v kondici. Zdravý mikrobiom pak podporuje tvorbu serotoninu, látky spojené s pocitem klidu a pohody. Nejde o rychlý efekt, ale o dlouhodobý posun. Lidé, kteří tyto potraviny jedí pravidelně, mívají stabilnější náladu a lépe zvládají stres.
Aby se prospěšné bakterie ve střevech udržely, potřebují potravu. Tou je vláknina obsažená v běžných potravinách jako cibule, česnek, luštěniny, ovesné vločky nebo banány. Právě tato kombinace vytváří podmínky, které prospívají nejen trávení, ale i mozku. Když v zimě převládne bílé pečivo, sladkosti a hotová jídla, mikrobiom se ochuzuje a s ním i psychická odolnost.
Zvláštní kapitolu tvoří vitamin D. Tělo si ho v létě vyrábí díky slunečnímu záření, ale v zimě tento přirozený zdroj mizí. Nízká hladina vitaminu D bývá spojována s horší náladou, únavou a vyšším rizikem depresivních potíží. Potraviny jako tučné ryby, vejce nebo houby ho sice nedokážou plně nahradit, ale mohou zimní deficit aspoň částečně zmírnit.
Důležité jsou i omega 3 mastné kyseliny. Jsou součástí mozkových buněk a ovlivňují přenos signálů mezi neurony. Jejich nedostatek se často projevuje zhoršenou koncentrací a výkyvy nálady. Ryby, vlašské ořechy nebo lněná semínka patří k nejdostupnějším zdrojům a jejich pravidelná konzumace má podle studií pozitivní vliv na psychickou rovnováhu.
Zajímavou roli může hrát i šafrán. Jeho aktivní látky se v klinických studiích ukázaly jako mírně účinné při zmírnění příznaků lehké až střední deprese. Nejde o náhradu léčby, ale jako součást běžného jídelníčku může přispět k lepší stabilitě nálady.
Na opačné straně stojí alkohol. V zimě se po něm sahá častěji, ale jeho vliv na psychiku je spíš negativní. Zhoršuje kvalitu spánku, narušuje střevní mikrobiom a omezuje vstřebávání důležitých vitamínů a minerálů. To vše se projeví větší únavou a větší náchylností k propadům nálady.
Zimní psychická pohoda nevzniká náhodou. Je výsledkem drobných každodenních rozhodnutí. Když má tělo dostatek správných živin, zvládá období bez slunce a s menším množstvím pohybu výrazně lépe. Právě to je důvod, proč může být dobře poskládaný jídelníček v nejtemnější části roku jedním z nejsilnějších spojenců proti únavě a špatné náladě.
Zdroj: Health.com (odkaz)