Hlavní obsah
 Žádný špeky

Proč po chřipce nejsme hned fit a kdy se energie opravdu vrací

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Chřipka často neskončí posledním kašlem. Mnoho lidí se i týdny poté cítí bez energie a zadýchaní. Lékaři vysvětlují, co se v těle děje, proč je únava normální a kdy už je čas zpozornět.

Reklama

Článek

Když nemoc odezní, ale tělo pořád nestíhá

Chřipka má pověst rychlé a tvrdé nemoci. Několik dnů horečky, bolesti svalů, kašel a pak návrat do práce. Letos ale spousta lidí zjišťuje, že realita je jiná. Akutní příznaky zmizí, ale únava zůstává. Tělo je těžké, dech kratší a i obyčejná cesta do obchodu působí jako menší výprava.

Infekční lékaři to považují za typický průběh silnějších chřipkových kmenů, které v posledních sezonách kolují. Virus sice imunitní systém dokáže zlikvidovat poměrně rychle, ale obranná reakce, kterou při tom tělo spustí, doznívá mnohem déle. V organismu přetrvává zánět nízké intenzity, který zatěžuje svaly, plíce i nervový systém. Výsledkem je pocit vyčerpání, který neodpovídá tomu, že už nemáme teplotu ani rýmu.

K tomu se přidává fakt, že během nemoci většina lidí špatně jí, málo pije a dlouhé dny leží. Dehydratace, ztráta svalové hmoty a rozhozený denní režim pak návrat do normálu ještě zpomalují. Tělo se vlastně musí znovu rozběhnout, podobně jako po delší pauze bez pohybu.

Lékaři upozorňují i na to, že očkování sice ne vždy zabrání samotné nákaze, ale často zjemní průběh. U očkovaných bývá méně komplikací a rekonvalescence bývá kratší. To je jeden z důvodů, proč se i při proměnlivé účinnosti vakcín považuje očkování za smysluplné.

Proč se síly vracejí pomalu a co s tím

Délka zotavení po chřipce není pevně daná. Záleží na věku, kondici i tom, jak tvrdě nemoc udeřila. U zdravého dospělého může únava trvat několik dní až týden. U starších lidí nebo u těch, kteří měli těžký průběh, se může protáhnout na týdny. V menším počtu případů se mluví i o dlouhodobém postchřipkovém syndromu, kdy se snížená výkonnost táhne překvapivě dlouho.

Základní pravidlo zní nepřehánět to s návratem do plného tempa. Když člověk začne sportovat nebo pracovat na sto procent hned po odeznění horečky, tělo to často vyhodnotí jako další stres a únava se tím paradoxně prohloubí. Pomáhá spíš pozvolný návrat. Krátké procházky, běžné domácí aktivity a postupné přidávání zátěže dávají organismu signál, že se může znovu adaptovat.

Stejně důležité jsou tekutiny a spánek. Hydratace podporuje hojení sliznic v dýchacích cestách a pomáhá tělu zbavovat se zbytků zánětu. Kvalitní spánek zase umožňuje imunitnímu systému dokončit práci, kterou při nemoci začal.

U lidí z rizikových skupin, jako jsou senioři, těhotné ženy nebo pacienti s chronickými nemocemi, mohou lékaři nasadit antivirotika. Ta mají největší efekt, pokud se začnou užívat hned na začátku onemocnění, protože zkracují dobu, po kterou se virus v těle množí. Nejsou ale univerzálním řešením a vždy se předepisují individuálně.

Pozornost je na místě ve chvíli, kdy se stav ani po týdnu nezlepšuje, nebo se dokonce horší. Přetrvávající horečky, výrazná dušnost či změna barvy hlenu mohou znamenat komplikace, například zápal plic. V takovém případě už nejde o běžnou únavu po chřipce, ale o důvod obrátit se na lékaře.

U většiny lidí ale platí, že pomalý návrat sil je normální součástí uzdravování. Chřipka není jen krátké nachlazení, ale zátěž pro celý organismus. Když mu člověk dá čas, většinou se energie vrátí stejně nenápadně, jako nemoc odešla.

Zdroj: Self.com (odkaz)

Další články