Přerušovaný půst není zázrak. Studie porovnala jeho účinnost s běžnou dietou

Přerušovaný půst patří mezi nejčastěji doporučované výživové strategie poslední dekády. Model 16 ku 8, tedy šestnáct hodin bez jídla a osm hodin pro jeho příjem, si získal popularitu díky jednoduchosti. Nepočítají se přesně kalorie, není nutné vážit každé sousto. Stačí hlídat čas.

Právě tato jednoduchost vytvořila dojem, že jde o efektivnější a snadnější cestu k redukci hmotnosti. Jenže systematické přehledy klinických studií nabízejí méně jednoznačný obraz.

Rozsáhlá analýza publikovaná v databázi Cochrane zahrnula více než dvacet randomizovaných studií s téměř dvěma tisíci dospělými účastníky. Výsledky ukázaly, že přerušovaný půst vede k úbytku hmotnosti, ale rozdíl oproti klasickému kalorickému omezení není klinicky významný. Jinými slovy, hubnutí nastává především tehdy, když člověk sní méně energie, nikoli jen proto, že jí v určitém časovém okně.

Podobné závěry přinesl i rozsáhlý přehled studií publikovaný v roce 2025 v odborném časopise The BMJ, který analyzoval téměř stovku klinických výzkumů s tisíci účastníků. Přerušovaný půst nebyl účinnější než tradiční dieta založená na snížení kalorického příjmu. Rozdíly mezi metodami byly malé a z hlediska dlouhodobého efektu spíše nevýrazné.

Také studie zveřejněná v roce 2023 v časopise Journal of the American Heart Association sledovala stovky lidí po dobu šesti měsíců a nenašla jasný důkaz, že by časově omezené stravování přinášelo výrazně lepší výsledky než běžný režim se sníženým energetickým příjmem.

Klíčovým faktorem zůstává energetická bilance. Pokud člověk během osmihodinového okna přijme stejné množství kalorií jako dříve, nelze očekávat zásadní změnu hmotnosti. Přerušovaný půst tak funguje především tehdy, když přirozeně vede ke snížení celkového příjmu energie.

Další roli hraje kvalita stravy. Časové omezení samo o sobě neřeší složení jídelníčku. Pokud zůstane vysoký podíl ultrazpracovaných potravin, cukrů a nasycených tuků, efekt může být minimální. Nedostatek bílkovin navíc může při redukci hmotnosti přispět ke ztrátě svalové hmoty, což zpomaluje metabolismus.

U některých lidí se objevuje i opačný efekt. Dlouhé hodiny bez jídla mohou vést k výraznějšímu hladu a následnému přejídání během jídelního okna. Jiní naopak jí příliš málo, což může být dlouhodobě neudržitelné.

To ovšem neznamená, že přerušovaný půst nemá své místo. Některým lidem pomáhá omezit večerní uzobávání a zlepšit pravidelnost stravování. Pokud právě nepravidelnost a časté večerní přejídání byly hlavním problémem, může mít tento režim smysl. V takovém případě však nejde o magický efekt půstu, ale o úpravu návyků.

Popularitu této metody posilují osobní zkušenosti a silná přítomnost na sociálních sítích. Individuální úspěchy jsou skutečné, ale často stojí na širší změně životního stylu. Lidé začnou více přemýšlet o složení jídelníčku, zvýší pohyb a omezí kaloricky bohaté potraviny. Samotné časové okno je jen jedním z nástrojů.

Současné vědecké důkazy tak přinášejí spíše střízlivý pohled. Přerušovaný půst může fungovat, ale není nadřazen klasickým metodám založeným na kontrole příjmu energie a kvalitě stravy. Základní principy zůstávají stejné. Vyvážený jídelníček, dostatek bílkovin, pravidelný pohyb a dlouhodobá udržitelnost.

V oblasti výživy se pravidelně objevují nové trendy. Přerušovaný půst mezi ně bezpochyby patří. Dosavadní data ale naznačují, že nejde o revoluci, spíše o jednu z možností, která může vyhovovat části lidí. Rozhodující je stále celkový kontext životního stylu, nikoli samotné hodiny na ciferníku.

Zdroj: Self.com (odkaz), zadnyspeky.cz