Potraviny zlevnily o 4 %. Češi ale mohou za běžné výdaje platit víc

Potraviny zlevňují, ale celkové životní náklady českých domácností přesto rostou. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu přinesly zajímavý rozpor. Zatímco za potraviny a nealkoholické nápoje platíme v průměru méně než před rokem, jiné běžné výdaje výrazně zdražily. A právě proto nemusí být pokles cen v supermarketech na rodinném rozpočtu vůbec znát.

Podle předběžných údajů zveřejněných 4. listopadu 2026 byly potraviny a nealkoholické nápoje v říjnu meziročně levnější o čtyři procenta. To je na první pohled příznivá zpráva. Celková inflace však současně dosáhla 2,4 procenta. Důvod je jednoduchý. Potraviny představují pouze část toho, za co domácnosti utrácejí.

Zatímco jídlo meziročně zlevnilo, ceny služeb vzrostly o 4,5 procenta a energie o 5,6 procenta. Údaj o energiích přitom zahrnuje také pohonné hmoty, takže jej nelze automaticky zaměňovat za vývoj cen elektřiny a plynu pro domácnosti.

Zásadní otázkou tedy není pouze to, kolik stojí nákup v supermarketu, ale také kolik peněz domácnosti zbude po zaplacení ostatních pravidelných výdajů.

Rozdíl mezi statistickým zlevňováním potravin a skutečnými výdaji si můžeme ukázat na jednoduchém modelovém příkladu.

Představme si domácnost, která před rokem utrácela měsíčně 5 000 korun za potraviny, 3 000 korun za vybrané služby a 2 000 korun za energie včetně pohonných hmot. Dohromady tedy za tyto tři kategorie zaplatila 10 000 korun.

Pokud bychom na jednotlivé částky použili aktuální meziroční změny cen zveřejněné ČSÚ, výsledek by vypadal následovně:

Celkové výdaje by tak místo původních 10 000 korun činily 10 047 korun.

Jde samozřejmě o ilustrativní výpočet, nikoliv skutečně naměřené výdaje konkrétní domácnosti. Předpokládá stejnou skladbu spotřeby a použití průměrného cenového vývoje jednotlivých kategorií. Přesto názorně ukazuje, jak se může úspora při nákupu potravin vytratit kvůli vyšším cenám jiného zboží a služeb.

Pro rodinu, která pravidelně dojíždí autem, bude důležitá cena pohonných hmot. Jiné domácnosti může rozpočet více zatěžovat nájemné nebo výdaje za služby. Záleží na tom, jakou část rodinných financí jednotlivé položky představují.

Stejně tak není pravda, že všechny potraviny zlevnily o čtyři procenta. Statistika zachycuje průměrný vývoj celé skupiny výrobků. Zatímco některé potraviny výrazně zlevňují, jiné mohou stát podstatně více než před rokem.

Říjnová čísla přinesla ještě jedno důležité upozornění. Přestože jsou potraviny meziročně levnější, proti letošnímu září jejich ceny vzrostly o 0,6 procenta.

Předchozí měsíc přitom podle definitivních údajů ČSÚ ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Říjen tak přinesl změnu směru.

To však samo o sobě neznamená, že začíná další období výrazného zdražování. Jediný měsíc nestačí k určení dlouhodobého trendu. Ukazuje ale, proč je při posuzování cen důležité sledovat nejen srovnání s loňským rokem, ale také jejich nejnovější vývoj.

Zajímavý je například pohled na máslo. V září bylo podle statistik meziročně levnější o 37,3 procenta, ale proti srpnu současně zdražilo o 12,4 procenta. Pro zákazníka, který si pamatuje cenu z předchozího nákupu, tak mohlo být překvapením, že výrobek označovaný ve zprávách za výrazně levnější ve skutečnosti během měsíce podražil.

Při plánování domácích nákupů proto dává smysl sledovat ceny konkrétních potravin, které rodina pravidelně spotřebovává. Celostátní průměr totiž nemusí odpovídat složení běžného nákupního košíku.

Blížící se vánoční období navíc znamená, že řada domácností začne nakupovat suroviny ve větším množství. Právě u másla, mouky, cukru nebo dalších ingrediencí na pečení může být důležitější aktuální cena za kilogram než obecná zpráva o poklesu cen potravin.

Při porovnávání nabídek je proto užitečné sledovat jednotkové ceny, nikoliv pouze výrazná procenta slev. Zvláště u výrobků s různou gramáží může zdánlivě levnější balení vycházet v přepočtu dráž.

Zdroj: