Článek
Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě a každý den si ji dopřejí stovky milionů lidí. Zatímco dříve se pozornost soustředila hlavně na obsah kofeinu, dnešní výzkum ukazuje, že mnohem důležitější mohou být i další přírodní látky obsažené v kávových zrnech. Právě jejich účinky se snaží vědci pochopit v souvislosti se stárnutím organismu, metabolismem i celkovým zdravím.
Více než jen kofein
Káva obsahuje více než tisíc různých chemických sloučenin. Vedle kofeinu jsou významné především polyfenoly, chlorogenové kyseliny a další antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem. Právě oxidační stres je dlouhodobě spojován s rozvojem řady civilizačních onemocnění i přirozeným stárnutím organismu.
Řada rozsáhlých populačních studií už v minulosti naznačila, že lidé, kteří pijí kávu s mírou, mají nižší riziko některých chronických onemocnění. Odborníci však zároveň upozorňují, že podobné studie většinou dokazují pouze souvislost, nikoliv přímou příčinu. Přesto jde o oblast, která se těší stále většímu zájmu vědců.
Pozornost letos vzbudila studie zveřejněná v odborném časopise European Journal of Nutrition. Výzkumný tým analyzoval údaje více než dvou tisíc dospělých účastníků a zaměřil se nejen na jejich hmotnost, ale také na skutečné složení těla. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří pravidelně vypili přibližně tři až čtyři šálky kávy denně, měli v průměru nižší podíl tělesného tuku a zároveň vyšší podíl svalové hmoty než lidé, kteří kávu pili jen zřídka nebo vůbec.
Zajímavé je, že rozdíl nebyl patrný při běžném hodnocení pomocí BMI. Objevil se až při podrobnější analýze složení těla, která lépe rozlišuje množství tuku a svalové hmoty. Autoři studie proto upozorňují, že samotná tělesná hmotnost nemusí vždy vypovídat o skutečné kondici člověka.
Záleží i na tom, co do kávy přidáte
Samotná káva ale podle odborníků zázraky nedělá. Významnou roli hraje i způsob její přípravy. Zcela jiný nápoj představuje černá filtrovaná káva nebo espresso bez cukru než sladké kávové speciality s ochucenými sirupy, šlehačkou a velkým množstvím mléka. Právě přidaný cukr a vysoký obsah kalorií mohou případné zdravotní přínosy snadno vyvážit.
Na bezpečné množství kofeinu upozorňuje také American Heart Association. Podle současných doporučení je pro většinu zdravých dospělých denní příjem do 400 miligramů kofeinu považován za bezpečný. V praxi to odpovídá přibližně čtyřem až pěti běžným šálkům kávy, přičemž skutečný obsah kofeinu závisí na druhu zrn, pražení i způsobu přípravy.
Nové poznatky přinášejí také laboratorní výzkumy. Vědci z Texas A&M University letos popsali mechanismus, při kterém některé přírodní látky obsažené v kávě ovlivňují receptor označovaný jako NR4A1. Ten se podílí na regulaci buněčné odpovědi na stres a zánět. Výzkum zatím probíhal převážně na buněčných modelech, přesto nabízí možné vysvětlení, proč se pravidelná střídmá konzumace kávy v dlouhodobých studiích opakovaně spojuje se zdravějším stárnutím organismu.
Výsledky jednotlivých studií tak postupně skládají mozaiku, která ukazuje, že káva je z pohledu vědy mnohem zajímavější nápoj, než se ještě před několika lety zdálo. Odborníci ale připomínají, že ani kvalitní káva nemůže nahradit pestrou stravu, pravidelný pohyb, dostatek spánku nebo nekouření. Pokud si však dopřejete několik šálků denně a nepřeháníte to s cukrem ani dalšími přísadami, současné vědecké poznatky nenaznačují důvod, proč byste se svého oblíbeného nápoje museli vzdávat.
Zdroj: https://www.heart.org