Pes vám olizuje obličej. Někdy tím říká víc než jen „mám tě rád“

Olizování je chování, které si pes nese už z úplného začátku života. Štěňata tak komunikují s matkou, žádají potravu a upevňují vztah. Tento vzorec si pes přenáší i do soužití s člověkem. Obličej je pro něj výjimečné místo. Koncentrují se na něm pachy, pot, slzy i zbytky jídla a pro psí smysly představuje silný zdroj informací.

Lidé si olizování často vykládají jako psí polibek. V některých případech to tak skutečně může být. Pes tím dává najevo přátelskost, důvěru a snahu o kontakt. Velkou roli ale hraje i zkušenost. Pokud pes zjistí, že po olíznutí následuje smích, pozornost nebo hlazení, rychle se naučí, že jde o chování, které se vyplácí opakovat.

Význam olizování se zásadně mění podle kontextu a řeči těla. Rychlé, opakované lízání spojené s odvracením hlavy, staženým ocasem nebo ztuhlým postojem obvykle neznamená radost. Pes se v takové chvíli snaží situaci uklidnit a dát najevo, že nechce konflikt. Jde o jemný sociální signál, kterým si vytváří odstup, aniž by musel vrčet nebo couvat.

Olizování se také často objevuje u psů, kteří jsou ve stresu nebo přetížení. Samotné lízání totiž pomáhá uvolňovat napětí a působí uklidňujícím způsobem. Pokud se opakuje nadměrně a bez zjevného důvodu, bývá lepší zaměřit se na příčinu nepohody než řešit samotný projev.

Někdy v tom není žádná emoce ani výchovný vzorec. Lidská kůže je slaná, slzy mají výraznou chuť a ranní dech je pro psa intenzivní pachový zážitek. Pes vás může olizovat prostě proto, že mu to voní nebo chutná, případně proto, že očekává jídlo a snaží se vás probudit.

Zdravotní riziko bývá pro většinu lidí minimální, pokud nemají otevřené rány nebo oslabenou imunitu. Pokud vám ale olizování není příjemné, dává smysl psa klidně a důsledně přesměrovat. Bez trestání, bez emocí. Psi velmi dobře chápou, které chování jim přináší pozornost a které naopak vyšumí do prázdna.

Zdroj: Petmd.com (odkaz), zadnyspeky.cz