Článek
Mnoho lidí bere výlet do přírody jako ideální příležitost dopřát psovi volný pohyb. Stačí dojít za poslední domy, odepnout vodítko a nechat psa proběhnout lesem. Jenže právě tady vzniká jeden z nejčastějších omylů. To, že v lese nejsou chodníky ani auta, ještě automaticky neznamená, že tam může pes běhat bez omezení.
České zákony řeší pohyb psů v přírodě poměrně jasně, i když ne vždy úplně jednoduše. Záleží totiž na tom, kde se člověk pohybuje. Jiná pravidla platí v běžném lese, jiná v chráněné krajinné oblasti a ještě přísnější bývají v národních parcích nebo rezervacích.
V klasickém lese mimo chráněná území zákon přímo neukládá povinnost mít psa neustále na vodítku. Majitel ale musí mít zvíře pod kontrolou a nesmí dopustit, aby pes pronásledoval nebo rušil zvěř. Právě to je bod, který lidé často podceňují. I poslušný pes může během pár sekund vyběhnout za srnou nebo vběhnout do míst, kde hnízdí ptáci.
Pes v lese
Pravidla navíc nevycházejí jen z lesního zákona. Důležitou roli hraje také zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten upravuje pohyb návštěvníků v chráněných územích a dává správám jednotlivých oblastí možnost nastavit vlastní omezení.
Například v CHKO¨Český ráj, CHKO Jeseníky nebo CHKO Beskydy mohou v některých lokalitách platit přísnější pravidla kvůli ochraně vzácných druhů nebo citlivých přírodních lokalit. Typické jsou hlavně skalní oblasti, přírodní rezervace nebo místa s hnízděním chráněných ptáků.
Správu těchto území zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která dlouhodobě upozorňuje na to, že volně pobíhající psi patří mezi časté problémy v chráněné přírodě. Nejde přitom jen o útoky na zvěř. Problémem bývá i rušení živočichů, pohyb mimo stezky nebo poškozování citlivých míst.
Ještě přísnější situace bývá v národních parcích. Třeba v Krkonošský národní park nebo Národní park České Švýcarsko bývá vodítko v řadě míst povinné. Správy parků v minulých letech opakovaně řešily případy, kdy psi vyrušili chráněné druhy ptáků nebo vběhli mimo turistické trasy.
Právě jaro bývá z pohledu ochrany přírody nejcitlivější období. Zvěř má mláďata, ptáci hnízdí a některé druhy reagují na rušení výrazně citlivěji než během roku. Ochránci přírody proto často apelují na návštěvníky, aby měli psy pod větší kontrolou i tam, kde vodítko není výslovně povinné.
Řada konfliktů vzniká také mezi samotnými turisty. Ve skalních městech nebo na úzkých stezkách se často pohybují rodiny s dětmi, cyklisté nebo starší lidé a ne každý se cítí dobře v situaci, kdy kolem něj běhá cizí pes bez vodítka.
Pokuty za porušení pravidel se mohou lišit podle konkrétní situace. V chráněných územích mohou sahat až do desítek tisíc korun, zvlášť pokud dojde k poškození přírody nebo porušení návštěvního řádu. Ve většině případů ale správci území nejdřív volí domluvu.
Zkušenější strážci přírody často říkají, že největší problém nebývají běžní pejskaři, kteří mají psa u sebe a reagují na okolí. Komplikace přicházejí hlavně ve chvíli, kdy pes zmizí desítky metrů v lese a majitel už nemá situaci pod kontrolou.
Zdroj: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zadnyspeky.cz