Hlavní obsah

Některé lidi klíšťata napadají častěji. Důvod může být v krvi

Foto: Magnifico

Klíšťata se s jarem vracejí do přírody i městské zeleně. Nový výzkum z Masarykovy univerzity naznačuje, že při výběru hostitele může hrát roli krevní skupina. Odborníci ale upozorňují, že rozhodující faktor to není.

Reklama

Článek

Jakmile se venkovní teploty drží nad pěti stupni, začínají být klíšťata aktivní. S jarem se tak znovu otevírá téma, které každoročně řeší tisíce lidí. Paraziti se neobjevují jen v hlubokých lesích, ale běžně i v parcích, na zahradách nebo v okrajových částech měst.

S jejich výskytem roste i riziko přenosu infekčních onemocnění. Nejčastěji se jedná o lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Právě kvůli nim se vědci dlouhodobě snaží pochopit, podle čeho si klíšťata vybírají své hostitele.

Výzkum z Brna přinesl zajímavé srovnání

Tým z Masarykovy univerzity se v roce 2026 zaměřil na chování klíštěte obecného v laboratorním prostředí. V experimentu pracovali se vzorky krve různých krevních skupin a sledovali, ke kterým se klíšťata přibližují častěji.

Z výsledků vyplynulo, že největší zájem byl o krevní skupinu A. Následovala skupina 0 a poté AB. Na opačném konci se umístila skupina B, která klíšťata lákala nejméně.

Tento výsledek naznačuje, že určité rozdíly v atraktivitě skutečně existují. Lidé s krevní skupinou A by tak mohli být pro klíšťata častějším cílem než ostatní.

Rozhoduje víc než jen krev

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že laboratorní podmínky nemohou plně odrážet realitu. V běžném prostředí totiž rozhoduje celá kombinace faktorů.

Důležité je, jak dlouho se člověk pohybuje venku, v jakém terénu a jak je oblečený. Roli hraje i vlhkost prostředí, hustota vegetace nebo samotný pohyb. Právě tyto proměnné mohou výsledky zásadně ovlivnit.

Na nutnost opatrného výkladu upozorňuje i lékař Daniel Cameron, který se věnuje výzkumu lymské boreliózy. Podle něj nelze říct, že by krevní skupina sama o sobě určovala riziko přisátí.

Dalším problémem je samotné ověření výsledků na lidech. Přímý experiment by znamenal vystavení dobrovolníků riziku nákazy, což naráží na etické limity.

Z praktického pohledu tak zůstává situace stejná. Bez ohledu na krevní skupinu je potřeba myslet na prevenci. Ochranné oblečení, použití repelentu a důkladná kontrola těla po návratu z přírody patří mezi základní kroky.

Zdroj: Denik.cz

Další články