Nejhezčí výlet nemusí vést na Prachovky. Český ráj umí překvapit

Když se řekne Český ráj, mnoho lidí si okamžitě vybaví Trosky, Prachovské skály nebo Hruboskalsko. Jsou to místa krásná, slavná a právem oblíbená. Jenže právě proto se tam v sezoně snadno ztratí to, kvůli čemu se do přírody vlastně chodí. Ticho, prostor, pomalejší tempo a pocit, že člověk krajinu opravdu vnímá, a nejen prochází mezi dalšími návštěvníky.

Český ráj je přitom mnohem větší a pestřejší, než napovídají nejznámější turistické fotografie. Nejde jen o několik skalních měst a jeden hrad na obzoru. Je to krajina pískovcových věží, lesů, vyhlídek, starých cest, sopečných vrchů, polí, alejí i měst s historií. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena 1. března 1955 jako první CHKO na území tehdejšího Československa. Vedle ní dnes existuje také Geopark Český ráj o rozloze 833 kilometrů čtverečních, který je od roku 2015 součástí Globální sítě geoparků UNESCO.

Právě díky tomu se vyplatí dívat na Český ráj šířeji. Nejen jako na výlet k Troskám, ale jako na oblast, kde se dá pokaždé najít jiná nálada. Jednou dramatické Suché skály nad Malou Skálou, podruhé lesní labyrint Besedických skal, jindy výhledy z Kozákova nebo klidnější procházka na Jičínsku.

Suché skály patří k místům, která na první pohled vybočují. Nejsou to měkké pískovcové věže známé z Hruboskalska, ale výrazný skalní hřeben, který se zvedá nad krajinou u Malé Skály. Kdo přijede na Maloskalsko poprvé, často právě tady pochopí, jak rozmanitý Český ráj je. Suché skály působí ostře, sevřeně a trochu horsky, i když člověk pořád stojí v krajině, kterou má většina lidí spojenou hlavně s pískovcem.

Krásné je, že se výlet v této části dá pojmout několika způsoby. Někdo se zastaví jen u vyhlídek a projde si okolí Malé Skály, jiný pokračuje do Besedických skal. Ty mají úplně jinou atmosféru. Místo velkého panoramatu nabídnou les, skalní průchody, vyhlídky do údolí Jizery a místa jako Kalich nebo Chléviště. Nejde o výlet, který by musel být dlouhý, aby dával smysl. Stačí pomalejší okruh a člověk má pocit, že prošel krajinou, která má příběh.

Besedické skály jsou dobré i pro ty, kteří nechtějí celý den řešit parkování, občerstvení a davy. V některých časech tu samozřejmě potkáte další turisty, ale pořád jde o výlet, který umí nabídnout víc klidu než nejproslulejší cíle Českého ráje. Po dešti je potřeba dávat pozor na kluzké kameny a kořeny, ale za sucha patří tahle oblast k nejpříjemnějším místům, kam se dá vyrazit i bez velkého plánování.

Kdo chce Český ráj vidět z nadhledu, měl by zamířit na Kozákov. Nejvyšší vrch Českého ráje není jen obyčejná vyhlídka. Je to místo, odkud si člověk spojí v hlavě jednotlivé části regionu. Na jednu stranu Maloskalsko, Turnovsko a vzdálenější hory, na druhou krajina směrem k Jičínu a Semilsku. Kozákov má navíc silnou geologickou stopu, protože je známý výskytem polodrahokamů. I proto patří k místům, která dobře připomínají, že Český ráj není jen pěkná kulisa, ale krajina s hlubokou geologickou minulostí.

Za pozornost stojí také Klokočské skály. Klokočské průchody, Betlémské skály a jeskyně Postojna mají komornější charakter než nejznámější skalní města. Právě v tom je jejich síla. Neohromují jen velikostí, ale atmosférou. Úzké cesty, stín skal a průhledy do krajiny vytvářejí výlet, který se nemusí chlubit na každém billboardu, aby stál za to.

Jiný typ zážitku nabízí okolí Jičína. Většina návštěvníků ho spojuje hlavně s Prachovskými skalami, jenže samotné Jičínsko má mnohem širší možnosti. Jičín se svým Valdštejnovým náměstím, Valdickou bránou a cestou k Valdštejnské lodžii se dá spojit s lehčím výletem, který není postavený jen na skalách. Do krajiny tu vstupují aleje, historická architektura, výhledy a klidnější cesty přes okolní obce. Výlet k Zebínu nebo procházka kolem Valdštejnské lodžie má úplně jinou náladu než skalní okruh, ale pořád patří k tomu, co Český ráj tvoří.

Právě tahle pestrost je největší důvod, proč se vyplatí opustit nejznámější trasy. Český ráj není jen cíl na jeden víkend a pár ikonických fotografií. Je to krajina, do které se dá vracet opakovaně a pokaždé najít trochu jiný důvod, proč zpomalit. Jednou kvůli skále, podruhé kvůli výhledu, potřetí kvůli tiché cestě mezi poli a lesem.

Kdo nechce davy, nemusí se Českému ráji vyhýbat. Stačí si vybrat jinak. Suché skály, Besedické skály, Kozákov, Klokočské průchody, Borecké skály, Drábovna nebo klidnější části Jičínska ukazují, že i v jedné z nejnavštěvovanějších oblastí Česka se dá najít prostor. Ne absolutní samota, ale dost klidu na to, aby výlet nebyl jen přesunem od atrakce k atrakci. A to je možná ten nejhezčí Český ráj vůbec.