Jarní výlety lákají do lesů. Právě teď ale turisté dělají nejvíc chyb

S prvními teplými dny začínají stezky znovu ožívat. Po dlouhé zimě je přirozené, že lidé chtějí ven. Lesy voní vlhkou půdou, potoky jsou plné vody a krajina se probouzí k životu. Právě tohle období ale patří mezi ta, kdy turisté dělají nejvíc chyb.

Mnoho lidí má pocit, že jakmile se objeví slunce a denní teploty stoupnou, je příroda bezpečná. Jenže jaro je z hlediska pohybu v terénu dost zrádné. Ve skalních oblastech nebo na severních svazích může zůstat led ještě dlouho poté, co v údolí rozkvétají první květiny. Stačí pár kroků po vlhkém kameni nebo po zbytcích zledovatělého sněhu a výlet se může rychle změnit v nepříjemnou zkušenost.

Rizikem bývá i vítr. Jarní počasí je nestálé a i při slunečném dni dokáže studený vítr během chvíle ochladit celé tělo. Turista, který vyrazil jen v mikině, může po hodině cesty zjistit, že je mu nepříjemná zima. V otevřeném terénu nebo na skalních vyhlídkách bývá pocitová teplota často o několik stupňů nižší, než ukazuje předpověď.

Zkušení trampové a horští turisté mají jednoduché pravidlo. V přírodě je lepší mít jednu vrstvu oblečení navíc než o jednu méně. Na jaře to platí dvojnásob.

Do batohu se vyplatí přibalit lehkou větrovku nebo tenkou bundu, která zastaví vítr. Hodí se také čepice nebo nákrčník. Vítr totiž nejvíc ochlazuje právě hlavu a krk. Praktická bývá i malá termoska s čajem. Teplý nápoj dokáže na studeném hřebeni udělat větší službu než rychlá svačina.

Velkou roli hrají také boty. Po zimě bývají stezky rozmáčené, kameny kluzké a některé úseky mohou být stále zledovatělé. Turistická obuv s kvalitní podrážkou není zbytečný luxus. Právě špatná obuv patří mezi nejčastější příčiny pádů v jarní přírodě.

Ve skalních městech nebo horských oblastech je navíc potřeba počítat s tím, že některé prvky na cestách mohou být po ránu velmi kluzké. Kovové schody, lávky nebo žebříky bývají studené a vlhké. Někdy stačí ranní mráz a z běžné stezky se stane nečekaně nebezpečný úsek.

Jaro má ale jednu velkou výhodu. Příroda je v tomto období mimořádně klidná. Les ještě není plný turistů, vzduch je svěží a krajina působí téměř nedotčeně. Kdo jde pomalu, sleduje terén a počítá s proměnlivým počasím, ten si jarní výlet většinou užije mnohem víc než ten, kdo chce jen rychle dojít na vrchol.

Právě v tom je kouzlo jarní turistiky. Není to závod ani honba za výkonem. Je to spíš návrat do krajiny, která se po zimě znovu probouzí. Stačí jen pamatovat na to, že zima ještě úplně neskončila a příroda to občas ráda připomene.

Zdroj: autorský text Žádný Špeky