Článek
Dítě se ráno probudí, má ucpaný nos a začne smrkat. Teplotu ale nemá, snídani sní bez problémů a za deset minut už běhá po bytě. Pro rodiče začíná nepříjemné rozhodování. Poslat ho do školky, nebo zrušit práci a zůstat doma?
Univerzální pravidlo, podle kterého by každá rýma automaticky znamenala zákaz vstupu do mateřské školy, české předpisy nestanovují. Mnohem důležitější je celkový zdravotní stav dítěte a také pravidla konkrétní mateřské školy.
Ministerstvo školství připomíná, že školky mají podle školského zákona povinnost chránit bezpečnost a zdraví dětí. Ve školním řádu proto mohou stanovit pravidla, která mají bránit šíření infekčních nemocí. Zároveň ale podle ministerstva nelze podobná omezení uplatňovat bez rozumného důvodu plošně na všechny děti.
Jeden tekoucí nos ještě nemusí znamenat nemocné dítě
Rozhodující bývá především to, jak dítě funguje. Pokud má pouze lehkou rýmu, nemá horečku, není výrazně unavené a dokáže bez problémů zvládnout běžný program školky, není samotné smrkání automatickým důvodem k jeho vyloučení z kolektivu.
Úplně jinak vypadá situace, kdy dítě působí nemocně, je apatické, má zvýšenou teplotu, silně kašle nebo potřebuje péči, kterou mu školka během běžného provozu nemůže poskytnout.
Právní předpisy počítají i se situací, kdy se problém projeví až během dne. Pokud dítě v mateřské škole vykazuje známky akutního onemocnění, musí být podle zákona o ochraně veřejného zdraví odděleno od ostatních dětí a do jeho převzetí rodičem nad ním musí být zajištěn dohled. MŠMT tento postup výslovně připomíná ve svém stanovisku k ochraně zdraví v mateřských školách.
Rodiče někdy spoléhají také na představu, že při prvních známkách rýmydítě ještě nikoho nakazit nemůže. Ani to ale není bezpečné vodítko.
Nachlazení totiž není jedna konkrétní nemoc. Podobné příznaky může způsobovat řada různých respiračních virů. Americké CDC uvádí, že mezi typické projevy patří rýma, ucpaný nos, kašel, kýchání nebo bolest v krku a jednotlivé viry se mohou šířit kapénkami, přímým kontaktem i přes kontaminované předměty.
Jinými slovy, podle prvního kapesníku nelze určit přesný okamžik, kdy dítě začalo nebo přestalo být infekční.
Když rodič zůstane doma, neznamená to automaticky ošetřovné
Druhá část problému začíná ve chvíli, kdy rodič dítě do školky neposílá. Co potom práce?
Tady je potřeba odlišit rodičovské rozhodnutí nechat dítě preventivně doma od skutečné potřeby ošetřování nemocného dítěte.
Pokud dítě pouze lehce smrká a rodič se rozhodne, že ho pro jistotu jeden den do školky nedá, nevzniká tím automaticky nárok na ošetřovné. Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění určenou mimo jiné pro situace, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocné dítě.
U dítěte mladšího deseti let může být podpůrčí doba standardně nejvýše devět kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance může za splnění zákonných podmínek dosáhnout až šestnácti kalendářních dnů.
Pro běžnou rodinu tak neexistuje jednoduché pravidlo typu „rýma rovná se doma“ ani opačné „bez horečky musí do školky“.
Rozumnější je sledovat kombinaci příznaků a hlavně chování dítěte. Předškolák, který pouze několikrát vysmrká nos a jinak funguje úplně normálně, je jiný případ než dítě, které se ráno sotva zvedne z postele, nechce jíst a během několika hodin se jeho stav viditelně zhoršuje.
Stejně důležité je znát školní řád konkrétní mateřské školy. Právě v něm mají být nastavena pravidla ochrany zdraví a prevence šíření infekcí. MŠMT přitom zdůrazňuje, že podobná opatření mají být přiměřená skutečnému riziku a nemají bezdůvodně omezovat právo dítěte na předškolní vzdělávání.