Hlavní obsah
 Žádný špeky

Co udělá tetování s vaším tělem? Imunita reaguje okamžitě

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Tetování je víc než ozdoba kůže. Každý vpich jehly spouští imunitní reakci, která má jasná biologická pravidla. Co se děje v prvních dnech po zákroku a jak může organismus reagovat dlouhodobě?

Reklama

Článek

Jehla, inkoust a první obranná linie

Z lékařského pohledu představuje tetováníkontrolované poranění. Jehla proniká do dermis, tedy vrstvy kůže pod povrchem, kde zůstává pigment. Tělo tuto situaci vyhodnotí jako narušení tkáně a okamžitě aktivuje imunitní systém.

Krátce po zákroku se objevuje zarudnutí, mírný otok nebo citlivost. Nejde o komplikaci, ale o přirozenou zánětlivou reakci. Do místa vpichu proudí bílé krvinky, zejména makrofágy. Jejich úkolem je odstranit poškozené buňky a pohltit cizorodé částice, tedy i inkoust. Právě tento proces vysvětluje, proč tetování zůstává viditelné. Částice pigmentu jsou často příliš velké na to, aby je buňky dokázaly zcela odbourat, a tak zůstávají uzavřené v tkáni.

Bezprostředně po tetování může dojít ke zvýšení hladiny stresových hormonů. Organismus reaguje podobně jako na jiné drobné poranění. U rozsáhlejších motivů nebo při nedostatečné hygieně roste riziko infekce. Proto se doporučuje klidový režim, vynechání bazénu či sauny a důsledná péče o čerstvou ránu.

Dlouhodobá stopa v těle

Zajímavé otázky přinášejí studie sledující opakované tetování. Některé výzkumy naznačují, že lidé s více tetovánímimohou reagovat na další zákrok mírně odlišně než při prvním. Organismus si zvyká na proces hojení a stresová reakce může být méně výrazná. Neznamená to však, že by tetování imunitu posilovalo ve smyslu prevence nemocí. Nejde o ochranný mechanismus jako u očkování, spíše o adaptaci na opakovaný zánětlivý podnět.

Odborníci zároveň potvrzují, že malé množství pigmentu se může přes lymfatický systém dostat do lymfatických uzlin. Dosavadní poznatky neukazují, že by to u zdravých lidí představovalo zásadní zdravotní riziko, ale dokládá to, že tetování není pouze povrchovou záležitostí.

Vyšší obezřetnost je na místě u lidí s diabetem, oslabenou imunitou nebo autoimunitními onemocněními. U nich může být hojení pomalejší a riziko komplikací vyšší. Roli hraje také kvalita inkoustu a hygienický standard studia. Moderní pigmenty podléhají přísnější regulaci než dříve, přesto se mohou objevit alergické reakce, nejčastěji na některé odstíny červené.

Tetování tedy imunitní systém nevyřadí z provozu, ale aktivuje ho a částečně zatíží. U zdravého člověka, který volí profesionální studio a dodrží doporučenou péči, obvykle nepředstavuje zásadní problém. Je však fér vědět, že nejde jen o kresbu na kůži. Každé tetování je biologický proces, který v těle zanechává dlouhodobou stopu.

Zdroj: Pnas.org (odkaz)

Další články