Článek
Rotštejn jinak: z výšky, kam se běžně nedostanete
Na první pohled působí Rotštejnjako nenápadná zřícenina ukrytá mezi skalami. Ve skutečnosti jde o jedno z nejzajímavějších míst Českého ráje, které leží zhruba devět kilometrů od Turnova směrem ke Kozákovu, přímo na hraně přírodní rezervace Klokočské skály. A právě poloha v 1. zóně CHKO z něj dělá lokalitu s přísným režimem ochrany.
To má zásadní dopad i na moderní technologie. Létání s drony je zde standardně zakázané. Výjimky se udělují jen ve specifických případech a pod kontrolou. Právě díky takovému povolení vznikly záběry, které zachycují Rotštejn z perspektivy, jakou běžný návštěvník nikdy nezažije.
Z ptačí perspektivy je okamžitě patrné, že Rotštejn není typickým hradem. Nejde jen o zbytky zdí. Celý areál je propojený se skalním masivem, do kterého byly části hradu přímo vytesány. Čtyři pískovcové bloky tvořily základ celé stavby a dodnes určují její podobu.
Hrad, který se rozpadl pomalu a bez jediné války
Rotštejnvznikl kolem roku 1250, kdy ho nechal vybudovat Jaroslav z Hrutwice z rodu Markvarticů pro svého syna Voka. Už tehdy šlo o kombinaci kamenné, dřevěné a skalní architektury. Tento přístup byl sice praktický, ale zároveň zranitelný.
Po požáru mezi lety 1272 až 1275 byly dřevěné části nahrazeny hrázděnou konstrukcí. Další zlom přišel v roce 1318, kdy byl hrad dobyt a vypálen. Podle dobových zmínek se na útoku podílelo více než 150 šlechticů z Českého království. Hrad tehdy držel Vok II. z Rotštejna.
Po obnově sice vznikl zděný palác, ale význam hradu postupně slábl. Rod Rotštejnů zanikl kolem roku 1413 a majetek přešel na Vaňka Paldru z Vařin. Už na počátku 16. století je Rotštejn uváděn jako opuštěný a zřícený.
Na rozdíl od jiných hradů však jeho konec nezpůsobila válka ani úmyslné zničení. Klíčovým faktorem byla samotná příroda. Pískovec, ze kterého jsou skály tvořené, podléhá erozi. Postupné zvětrávání, sesuvy a opadávání bloků postupně rozložily celou strukturu hradu.
Zajímavou epizodu představuje začátek 17. století. V roce 1603 se zde začali ukrývat lidé a využívali skalní dutiny jako provizorní obydlí. Postupně vzniklo několik malých usedlostí přímo pod zbytky paláce. Tyto prostory sloužily ještě v 19. století.
Další zásahy už nebyly tak šetrné. Ve 20. století došlo k několika poškozením, včetně sesuvu skály v roce 1934. Část materiálu byla navíc využita jako stavební kámen. Teprve po roce 1990 začala systematická obnova.
Zásadní roli sehrála kastelánka Hana T. Hlubučková spolu s občanským sdružením Ochrana Klokočských skal. V letech 1993 až 2000 proběhly první větší záchranné práce. Podíleli se na nich odborníci jako PhDr. František Gabriel a Dr. Jan Prostředník. V roce 2001 byl Rotštejn zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky.
Dnes je Rotštejn přístupný veřejnosti, ale jeho stav stále ovlivňuje okolní příroda. Právě proto je oblast tak přísně chráněná.
Záběry z dronu ukazují, že Rotštejn není jen historická památka. Je to místo, kde se krajina a lidská činnost prolínají způsobem, který se jen těžko vysvětluje ze země. Teprve z výšky je vidět, jak přirozeně hrad splývá se skalami a proč jeho příběh pokračuje i dnes.
Děkujeme správě hradu za spolupráci.
Zdroj: hradrotstejn.info

