Článek
Leták v ruce, věrnostní aplikace v telefonu a máslo ve slevě. Češi jsou při nákupech potravin na cenu citliví. Jenže skutečná úspora se může ztratit už několik dní po návštěvě supermarketu. Stačí otevřít lednici a vyhodit něco, co jsme nestihli sníst.
Podle Českého statistického úřadu vydaly domácnosti v roce 2025 za potraviny a nealkoholické nápoje v průměru 40 071 korun na osobu. Více peněz připadalo už jen na bydlení, vodu, energie a paliva. Jídlo je tedy jednou z největších položek rodinných rozpočtů.
Výzkum Mendelovy univerzity v Brně přitom ukazuje druhou stránku českých nákupních zvyklostí. Rozbory komunálního odpadu ukázaly přibližně 37 kilogramů vyplýtvaných potravin na jednoho člověka za rok.
Sleva nemusí znamenat úsporu
Problém nevzniká jen u drahých potravin. Často jde o obyčejné pečivo, zeleninu, ovoce nebo uvařené jídlo. Výhodné rodinné balení může být ve výsledku dražší než menší, pokud jeho část skončí po několika dnech v koši.
Podobně fungují akce typu dva plus jeden zdarma. Cena jednoho kusu sice klesne, domácnost ale neušetří nic, pokud třetí výrobek nestihne spotřebovat.
Pomoci může překvapivě jednoduchá věc. Před nákupem projít lednici, zkontrolovat zásoby a napsat si, co skutečně chybí. Potraviny s kratší životností je dobré uložit tak, aby byly vidět a nezůstaly zapomenuté vzadu.
Datum na obalu není vždy rozsudek
Další peníze mohou mizet kvůli dvěma podobně znějícím údajům. „Spotřebujte do“ označuje datum použitelnosti u rychle se kazících potravin. Po jeho překročení už se potravina nepovažuje za bezpečnou.
„Minimální trvanlivost do“ znamená něco jiného. Výrobce do tohoto data garantuje vlastnosti výrobku. Překročení data proto samo o sobě neznamená, že například těstoviny, rýže nebo konzerva musí okamžitě do koše.
České domácnosti tak nemusí začít šetřit tím, že přestanou kupovat oblíbené jídlo. Mnohem jednodušší je přestat platit za potraviny, které nikdo nesní.