Hlavní obsah

Bushcraft podle českých zákonů: Co smíte dělat a za co už hrozí pokuta

Foto: Magnific

Bushcraft láká na svobodu, nocování v přírodě a vaření na ohni. V českých lesích ale platí pravidla, která řadu oblíbených činností omezují. Rozdíl mezi obyčejným přespáním a zakázaným tábořením přitom nemusí být vždy jednoznačný.

Reklama

Článek

Na internetu bushcraftčasto vypadá jednoduše. Člověk přijde do lesa, najde vhodné místo, postaví přístřešek, připraví dřevo a večer rozdělá oheň. V českých podmínkách však podobný postup může velmi rychle narazit na lesní zákon i pravidla ochrany přírody.

Bushcraft není přesně vymezená sportovní disciplína ani právní pojem. Obvykle označuje soubor dovedností spojených s pobytem v přírodě. Patří sem orientace, práce s nožem, příprava jídla, rozdělávání ohně, stavba přístřešku, získávání vody nebo poznávání rostlin. To však neznamená, že je možné tyto činnosti bez omezení provádět na cizím pozemku.

Les je přístupný, ale nepatří všem

Do českých lesů smí veřejnost vstupovat na vlastní nebezpečí. Lidé mohou také sbírat lesní plody a suchou klest ležící na zemi, pokud ji berou pro vlastní potřebu. Tím ale volnost návštěvníků v zásadě končí.

Zakázáno je poškozovat stromy a keře, narušovat půdu nebo si odnášet dřevo připravené k těžbě. Nelze tedy uříznout větev, porazit suchý strom ani rozebrat hromadu dřeva jen proto, že se nachází volně v lese. Takový materiál stále patří vlastníkovi pozemku.

Právě práce se dřevem je přitom jednou z nejčastějších částí bushcraftovýchvideí. Stavba přístřešku z kmenů, výroba lavice nebo hloubení ohniště mohou působit romanticky, ale bez souhlasu vlastníka mohou znamenat zásah do cizího majetku a lesního prostředí.

Největší riziko představuje oheň a táboření

Lesní zákon zakazuje tábořit mimo vyhrazená místa. Problém může nastat ve chvíli, kdy si člověk postaví stan, vytvoří stálé zázemí, vybuduje ohniště nebo na místě pobývá delší dobu. Zákon přitom přesně neurčuje každou jednotlivou situaci, a proto se posuzuje celkový charakter pobytu.

Krátké přespání pod širákem bez ohně a bez úprav terénu se obvykle liší od klasického tábora. Ani tak ale neplatí, že je nocování dovoleno automaticky všude. V národních parcích, rezervacích nebo dalších chráněných územích mohou být pravidla výrazně přísnější.

Ještě přísnější omezení platí pro otevřený oheň. Ten se nesmí rozdělávat přímo v lese ani do vzdálenosti 50 metrů od jeho okraje. Výjimku může udělit vlastník lesa, případně může být oheň povolen na oficiálním tábořišti nebo určeném ohništi. Nestačí tedy jen vybrat bezpečné místo a připravit si vodu na hašení.

Za táboření mimo vyhrazené místo může fyzická osoba dostat pokutu až 10 000 korun. U otevřeného ohně, poškozování stromů nebo narušování půdního krytu může sankce dosáhnout až 30 000 korun.

Bushcraft přesto není v Česku zakázaný. Legálně lze trénovat orientaci, přípravu vybavení, poznávání přírody nebo šetrné přespání bez zásahu do okolí. Kdo chce stavět přístřešky, řezat dřevo a vařit na otevřeném ohni, měl by využít vlastní pozemek, oficiální tábořiště nebo získat souhlas majitele.

Právě respekt k místu by měl být jednou ze základních bushcraftových dovedností. Nejde jen o to v přírodě přežít, ale také po sobě nezanechat poškozené stromy, ohniště, odpadky a stavby, které bude muset někdo jiný odstranit.

Další články