Článek
Armáda objevila novou generaci pilotů
Na testovacím polygonu u univerzity v alabamském Huntsville to letos v únoru nepřipomínalo klasické vojenské cvičení. Vojáci stáli na otevřené ploše a v rukou drželi ovladače nápadně podobné herním konzolím. Malé drony, jen o něco větší než krabice od bot, kličkovaly mezi překážkami, prudce měnily směr a prolétaly úzkými otvory vyřezanými v deskách.
Šlo o první oficiální soutěž dronových operátorů organizovanou americkou armádou. Zúčastnilo se jí více než dvě stě vojáků. Někteří měli s bezpilotními systémy dlouholeté zkušenosti, jiní začali teprve nedávno. Společný jmenovatel byl ale překvapivě jiný. Nejrychlejší adaptaci předvedli ti, kteří vyrůstali u videoher.
Armáda dnes při náboru otevřeně zjišťuje, zda má uchazeč zkušenost s hraním. Není to marketingový trik. Moderní vojenské systémy už roky využívají rozhraní inspirované běžnými herními ovladači. Reflexy, koordinace očí a rukou, prostorová orientace a schopnost reagovat během zlomků vteřiny se ukazují jako zásadní dovednosti. Výcvik se díky tomu zrychluje a zlevňuje.
Podle veřejně dostupných údajů investovalo americké ministerstvo obrany v posledním fiskálním roce více než deset milionů dolarů do výcvikových technologií založených na herních principech. Propojení armády a herního průmyslu není nové. Simulátory a realistické herní modely se využívají desítky let. Novinkou je otevřené přiznání, že zkušený hráč může mít v moderní armádě reálný náskok.
Milion dronů a svět za obrazovkou
Soutěž nebyla jen ukázkou technologické vyspělosti. Americká armáda plánuje do roku 2028 výrazně navýšit počty bezpilotních prostředků. Ve veřejných strategiích se mluví o cíli dosáhnout až jednoho milionu kusů. Dnes se nakupují desítky tisíc ročně. Tempo má růst.
Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině ukázaly, jak výrazně dokážou levné FPV drony ovlivnit průběh bojů. Staly se běžným nástrojem na frontě. Sledují, navádějí a útočí. Spojené státy tento vývoj pečlivě analyzují a přizpůsobují mu své plánování. Drony už nejsou jen podpůrným prostředkem. Postupně se stávají základní součástí bojových operací.
Za rychlými reakcemi a přesnou navigací se však skrývá i méně viditelná stránka. Operátor může sedět tisíce kilometrů od cíle, ale sleduje zásah v přímém přenosu. Vidí následky a často se k nim vrací při detailní analýze záznamu. Psychologové i veteráni upozorňují, že tato práce přináší vlastní typ zátěže.
Bývalí operátoři mluví o dlouhých směnách, opakovaném sledování zásahů a obtížném návratu do běžného života. Výzkumy amerických institucí potvrzují zvýšené riziko úzkostí, depresí či takzvaného morálního zranění i u posádek bezpilotních systémů. Americký Kongres proto v aktuálním obranném rozpočtu požaduje další studie dopadů dronových operací na duševní zdraví.
Zdroj: DroneXL.co (odkaz )