Z Asie do Evropy: Zemědělské drony mění tvář farem po celém světě

Ještě před několika lety působily drony na farmách spíš jako kuriozita. Dnes už jsou ale běžnou součástí provozu. Modely, které dokážou unést až sto kilogramů nákladu, se stávají skutečnými pomocníky při činnostech, které dříve vyžadovaly lidskou sílu – od postřikování polí až po rozmetání hnojiv.

Klíčovou roli v jejich rozšíření sehrál prudký technologický pokrok. Moderní agrodrony jsou vybavené GPS, kamerami, senzory vlhkosti či teploty a dokáží pracovat zcela autonomně. Kde dřív farmář potřeboval desítky lidí, dnes často stačí pilot s tabletem a dobře nastavený software.

Cena zůstává hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, kdo si drony může dovolit. V USA mohou stát trojnásobek toho, co v Číně, takže se v praxi často nevyplatí, aby si je zemědělci pořizovali sami. Mnohem častěji si objednávají služby specializovaných firem, které zajišťují jak stroje, tak vyškolené operátory.

V Česku se drony nejvíce proslavily při záchraně srnčat ukrytých v obilí před žněmi. Ve světě ale zastávají desítky dalších rolí – rozmetají hnojiva, monitorují výnosy, vyhodnocují stav půdy, sledují dobytek nebo pomáhají při zavlažování a odvodňování.

Na rozdíl od většiny zemědělských inovací, které tradičně přicházely ze Západu, začala dronová revoluce v Asii. Právě tam se létající technologie prosadily nejdříve – z Číny a Japonska se rozšířily do Thajska, Vietnamu a postupně i do Latinské Ameriky a Evropy.

V současnosti je Čína nejen největším výrobcem, ale i uživatelem agrodronů. V provozu jich má přes 250 tisíc. První specializovaný zemědělský model uvedla na trh už v roce 2016 a od té doby počet dál roste. V Thajsku je dnes podle dat ze studie drony využíváno už na třetině všech zemědělských ploch.

Hlavní výhodou je, že nahrazují fyzicky náročnou a často i nebezpečnou práci. Postřiky pesticidy ze zádových nádob, jak se to v Asii dělalo po generace, znamenaly riziko podráždění kůže, očí i dlouhodobých zdravotních potíží. Drony tato rizika výrazně snižují.

Ani nová technologie ale není bez problémů. Přestože drony rozptylují látky rovnoměrněji a s menší spotřebou, mohou při špatném použití kontaminovat okolní půdu nebo vodní toky. Postřik z výšky několika metrů se totiž snadno dostane tam, kam nemá – třeba na sousední pole nebo do vesnice za lesem.

Podle vědců je proto klíčová regulace a kvalitní školení pilotů. Tam, kde se s drony zachází neodborně, může být jejich ekologická stopa větší, než se na první pohled zdá.

Podle analýzy ze Science zvládne jeden dron obsloužit čtyři až deset hektarů půdy za hodinu. To odpovídá práci třiceti až sta lidí, kteří by postřik prováděli ručně. Výsledkem je obrovská úspora času a peněz – ale i potenciální ztráta pracovních míst.

Zejména v rozvojových zemích, kde zemědělství živí miliony lidí s nízkou kvalifikací, to může být zásadní problém. Autoři studie proto upozorňují, že vlády by měly hledat způsoby, jak pracovní sílu z těchto sektorů přesměrovat do nových odvětví – například právě do pilotování, údržby a servisu dronů.

Na druhé straně se otevírá prostor pro mladé lidi, kteří by jinak z venkova odcházeli. Drony přinášejí do zemědělství moderní image a možnost, jak spojit tradici s technologiemi.

Přednosti dronů jsou zřejmé – dokážou šetřit vodu, omezit spotřebu hnojiv a přesně cílit postřiky. Každý metr pole může být díky senzorům analyzován a ošetřen individuálně. To znamená nejen nižší ekologickou zátěž, ale i vyšší výnosy.

Podle vědců by kombinace dronů s umělou inteligencí mohla během několika let přinést revoluci v řízení farem. Stroje by mohly automaticky vyhodnocovat, kdy zasít, kdy zalévat nebo kdy chránit plodiny před škůdci – bez zásahu člověka.

Závěry studie shrnují, že revoluce v oblasti dronů probíhá rychleji než jakákoliv jiná změna, kterou moderní zemědělství zažilo. Od vynálezu traktoru, přes zavedení hnojiv až po automatizované kombajny – žádná technologie se nešířila takovým tempem.

Přesto zůstává otevřená otázka, zda přinese více užitku než problémů. Autoři studie upozorňují, že je potřeba více dat, která by potvrdila, jak velký přínos mají drony skutečně pro životní prostředí i ekonomiku venkova.

Drony v zemědělství už dávno nejsou vizí budoucnosti. Mění způsob, jakým lidé pracují s půdou, chrání úrodu a plánují hospodaření. Stejně jako kdysi traktor nebo zavlažovací systémy, i ony přinášejí pohodlí a efektivitu – ale také otázky, na které teprve hledáme odpovědi.

Zdroj: CT24.cz (odkaz), svetdronu.com