Článek
Povodeň strhne elektrické vedení, poškodí telekomunikační infrastrukturu a některé oblasti během několika okamžiků přijdou o mobilní spojení. Stavba náhradního vysílače může být komplikovaná právě ve chvíli, kdy je komunikace nejvíce potřeba. T-Mobile proto společně s Deutsche Telekomem a českou společností Primoco UAV pracuje na řešení, které klasický stožár v případě potřeby dostane do vzduchu.
Základem systému je bezpilotní letoun Primoco UAV One 150 vybavený technologií mobilní základnové stanice. Telefon na zemi přitom nepotřebuje speciální aplikaci, anténu ani jinou úpravu. Pro uživatele má připojení fungovat obdobně jako u klasické mobilní sítě.
Důležitou součástí řešení je satelitní spojení, přes které lze létající základnovou stanici propojit s další telekomunikační infrastrukturou. To je podstatné hlavně v místech, kde pozemní datové trasy neexistují nebo byly při mimořádné události poškozeny.
Jeden letoun přistane, druhý pokračuje
Největší slabinou podobných řešení je vytrvalost letadla. Sebelepší bezpilotní stroj musí nakonec přistát kvůli doplnění paliva a kontrole. T-Mobile proto v Brdech vyzkoušel nasazení dvojice letounů Primoco. Stroje se při plnění úkolu střídaly.
Jakmile jeden zamířil na zem, jeho úlohu mohl převzít druhý. Právě tento princip otevírá cestu k mnohem delšímu provozu létající mobilní sítě. Podle Ladislava Semetkovského, generálního ředitele a předsedy představenstva Primoco UAV, patří poskytování konektivity ze vzduchu mezi důležité směry dalšího využití bezpilotních letounů společnosti.
Primoco One 150 přitom není malý spotřebitelský dron. Český bezpilotní letoun má rozpětí 4,85 metru a délku 3,65 metru. Je určený pro dlouhotrvající mise a dokáže nést specializované vybavení, což z něj dělá vhodnou platformu také pro telekomunikační technologie.
Koncept už má za sebou několik praktických zkoušek. Při Jizerské 50 v roce 2025 byl Primoco One 150 využit k pokrytí části závodní trasy, kde nebyl dostatečný běžný mobilní signál. Letoun operoval přibližně 2,3 kilometru nad zemí a pokrýval zhruba šestikilometrový úsek. Deutsche Telekom tehdy uváděl naměřenou rychlost stahování až 95 Mb/s a odesílání dat až 34 Mb/s.
Samotná technologie může podle Deutsche Telekomu při vhodných podmínkách nabídnout rychlost stahování až 200 Mb/s a obsloužit až 1 200 uživatelů. Reálný výkon se samozřejmě mění podle výšky letu, použité frekvence, terénu i konfigurace sítě.
Největší význam má tam, kam technici nemohou
Létající základnová stanice nemá konkurovat klasickým stožárům, které mohou spolehlivě fungovat celé roky. Její výhoda se projeví ve chvíli, kdy pevná infrastruktura náhle zmizí nebo na určitém místě vůbec není.
Typickým příkladem mohou být rozsáhlé povodně. Mobilní vysílač může zůstat bez elektrické energie, poškodit se může jeho datové připojení a přístupové komunikace mohou být neprůjezdné. Přitom právě mobilní spojení potřebují hasiči, policisté, zdravotníci i obyvatelé zasažených obcí.
Zdroj: DroneXL.co