Článek
Americká armáda se připravuje na dobu, kdy se malé útočné drony nebudou nakupovat po desítkách, ale po tisících. Nová část programu Drone Dominance počítá s rozpočtem 450 milionů dolarů a s nákupem přibližně 60 tisíc bezpilotních prostředků. Dalších až 40 tisíc kusů může Pentagonobjednat podle nabídek výrobců.
Třetí fáze programu byla otevřena 28. září a rozděluje soutěžící do dvou rozdílných kategorií. Deep Strike zahrnuje stroje určené k útokům na vzdálenější cíle, zatímco Close Quarter Battle míří na drony používané při boji na kratší vzdálenosti.
Rozdíl je patrný také v ceně. U Deep Strike počítá program s částkou 5 000 dolarů za jeden dron, přičemž tato cena nezahrnuje výzbroj. U druhé kategorie je stanovena hranice 3 000 dolarů za kus.
Pentagon nechce jen povedený prototyp
Právě cena ale není na nových podmínkách to nejzajímavější. Pentagonchce zjistit, zda výrobci dokážou přejít od demonstračních kusů ke skutečné sériové produkci.
Firmy, které se dostanou do fáze Gauntlet III, mají nejprve splnit objednávku na 400 dronů. Na výrobu dostanou přibližně dva měsíce. Takový požadavek rychle oddělí společnosti schopné postavit několik výborných prototypů od těch, které mají připravené dodavatelské řetězce a výrobu pro stovky nebo tisíce kusů.
Už předchozí kolo Gauntlet II bylo výrazně náročnější než běžná prezentace nové vojenské techniky. Soutěžící museli během několika týdnů dodat 120 dronů vybavených bojovými náklady. Do další fáze nyní automaticky postupují úspěšní účastníci tohoto kola, další výrobci se mohou dostat dál prostřednictvím prezentací a letových zkoušek.
Mezi úspěšnými firmami z předchozí části programu se objevily například Neros Technologies, Perennial Autonomy, Hyperscale, Skycutter, Swarm Defense Technologies, ORQA US, XTEND Reality, Vector nebo ModalAI.
Z levných dronů se stává spotřební vojenská technika
Celý program ukazuje změnu, kterou urychlily zkušenosti z moderních konfliktů. Malý bezpilotní prostředek už není pouze drahým průzkumným vybavením, které armáda používá mnoho let. U některých kategorií se z něj stává relativně levný prostředek, jehož ztráta při jedné bojové operaci je předem očekávaná.
Právě proto hraje takovou roli výrobní kapacita. Pokud má jeden dron stát několik tisíc dolarů, potřebuje armáda dodavatele schopné produkovat velké série bez toho, aby cena s rostoucím počtem prudce stoupala.
Samotných 60 tisíc dronů by při zveřejněných jednotkových cenách stálo nejvýše 300 milionů dolarů. Celkový rozpočet třetí fáze ale dosahuje 450 milionů dolarů. U Deep Strike navíc zveřejněná cena nezahrnuje výzbroj a součástí kontraktů mohou být i další systémy a vybavení.
Dalších až 40 tisíc dronů bude možné objednat za ceny navržené jednotlivými dodavateli. Pentagon zároveň otevřeně uvádí, že tím chce získat lepší představu o skutečných cenách na trhu.
Drone Dominance tak není pouze soutěží o technicky nejlepší stroj. Stejně důležitou otázkou je, kdo dokáže levný bojový dron vyrábět rychle, opakovaně a v počtech, které se už blíží klasické sériové průmyslové výrobě.
Zdroj: DroneXL.co