Článek
Přijedete k památce, vybalíte dron a ještě před zapnutím ovladače zaslechnete známé bzučení. Někdo byl rychlejší. Nad hradem už krouží jeden dron a o několik minut později může přijet další pilot. U populárních turistických míst to není nijak neobvyklý scénář.
Neznamená to automaticky, že druhý pilot nesmí odstartovat. Znamená to ale, že přibyla další věc, kterou musí před startem hlídat.
Evropská pravidla pro otevřenou kategorii vyžadují, aby pilot udržoval dron ve vizuálním dohledu, tedy VLOS. Smyslem není pouze vědět, kde vlastní stroj přibližně je. Pilot musí sledovat i prostor kolem něj a být schopný reagovat na další provoz.
A právě tady může být u památek problém.
Nejdřív se podívejte, odkud druhý pilot létá
Pokud nad hradem vidíte cizí dron, není nejlepší reakcí okamžitě poslat svůj stroj na opačnou stranu věže. Nejprve zkuste zjistit, kde stojí jeho pilot.
Často jej najdete během několika sekund. Člověk s ovladačem a telefonem v ruce obvykle není příliš nenápadný. Krátká domluva může vyřešit mnohem více než deset minut opatrného kroužení.
Stačí si říct, jaký prostor kdo potřebuje.
Jeden pilot například dokončuje oblet věže, zatímco druhý chce pouze několik statických záběrů z větší vzdálenosti. Ještě jednodušší je několik minut počkat a vystřídat se. Pro natočení památky obvykle není důvod, aby se dva neznámé drony pohybovaly současně kolem stejné stavby.
Spoléhat pouze na rozdílnou výšku už tak dobrý nápad není. Údaj 40 metrů na jednom ovladači nemusí představovat úplně stejnou výškovou situaci jako 40 metrů u dronu, který startoval z jiného místa. Okolí hradů navíc často tvoří svahy, skály nebo hluboké příkopy.
Stejně nebezpečné je předpokládat, že druhý pilot váš dron určitě vidí. Nemusí.
Kamera míří dopředu a její obraz představuje pouze malou část toho, co se kolem stroje skutečně děje. Druhý dron může přiletět zezadu, z boku nebo se objevit za věží právě ve chvíli, kdy oba piloti sledují hlavně displej.
Záběr lze zopakovat, srážku už ne
Pokud přesně nevíte, kam druhý dron letí, nemá cenu dokončovat za každou cenu naplánovaný průlet.
Přerušte manévr, vytvořte si odstup a dostaňte vlastní stroj do prostoru, který máte pod kontrolou. Když si situací nejste jistí, nejbezpečnější možností je přistát a několik minut počkat.
To samé platí ve chvíli, kdy začne být ve vzduchu příliš rušno. Jeden dron může být přehledná situace. Se třemi stroji kolem malé zříceniny už musí každý pilot současně sledovat vlastní let, ostatní drony, překážky i lidi na zemi.
A existuje ještě provoz, proti kterému se žádné dohadování o prostoru nevede. Pokud pilot spatří letadlo s posádkou, například vrtulník, musí mu dát přednost a držet se od něj bezpečně daleko. EASA přímo doporučuje při pochybnostech o bezpečném pokračování letu s dronem přistát.
U dronů se přitom technika za poslední roky změnila obrovsky. Moderní stroje dokážou držet pozici s přesností na desítky centimetrů, automaticky obletět objekt a některé modely rozpoznávají překážky z několika směrů. Žádný senzor ale pilotovi neřekne, co má za okamžik v úmyslu udělat člověk ovládající druhý dron.
Právě proto může být u vytíženého místa nejúčinnějším bezpečnostním prvkem úplně obyčejná věta: „Ještě dvě minuty si natočím věž a potom je to vaše.“