Tři drony, jeden pilot. Nizozemsko povolilo provoz, který může změnit způsob práce na poli

Nizozemsko udělalo krok, na který se v oblasti agrárních dronů dlouho čekalo. Tamní průkopník bezpilotních technologií Leks Bolderdijk z firmy ABdrone získal operativní povolení umožňující řízení tří zemědělských dronů najednou v režimu přímé viditelnosti. Povolení se týká modelu DJI Agras T10, který sice už není v nabídce, ale jako jeden z mála disponoval vestavěnou swarm funkcí. Právě díky ní může nyní tým ABdrone testovat scénáře, které se ještě donedávna pohybovaly spíše v akademické rovině.

Zásadní výhoda vícenásobného nasazení dronů se ukazuje při cíleném postřiku. Mnoho zemědělců totiž stále ošetřuje celé plochy, i když problémové místo tvoří jen malá část. V éře přesného zemědělství jde o zbytečný postup. Kamera nad polem dokáže identifikovat jednotlivé plevele, vytvořit mapu úkolů a dron pak zasahuje jen potřebná místa. Ušetří se chemie i čas. Kapacita takového postřiku ale zůstává omezená výkonem jednoho stroje, a právě to nyní testovaný systém obchází.

ABdrone zkouší dvě metody, jak nasazení dronů zrychlit. První stojí na chytrém plánování trasy tak, aby dron nelétal v dlouhých přímkách, ale v krátkých přeskocích mezi jednotlivými plevely. Druhá je ambicióznější. Více dronů pracuje současně na jednom úkolu. Když jeden doplní nádrž nebo baterii, ostatní pokračují bez přerušení. Vzniká tak malý letecký tým, který může provést zásah výrazně rychleji než tradiční technika.

Zatím platí, že v Nizozemsku nesmí drony aplikovat chemické prostředky. Výzkum proto probíhá jen s vodou. Jde však o klíčový postup k tomu, aby byly technologie připravené na chvíli, kdy se pravidla změní nebo vznikne bezpečnější způsob aplikace. Právě drift, tedy nežádoucí úlet postřiku, je jedním z důvodů, proč současná legislativa zásahy dronů omezila.

Nové oprávnění umožňuje nasazení až tří dronů s rozpětím do tří metrů, v maximální výšce deset metrů a striktně v přímé viditelnosti operátora. Požadavky na bezpečnost jsou přísné. Letový plán musí minimalizovat křížení tras, operátoři musí počítat s možností nouzových přistání a celý tým sleduje stav baterií a nádrží každého stroje. U roje je důležité, aby si drony navzájem nepřekážely a zůstávaly v definovaných rozestupech.

Výzkum probíhá v rámci projektu Digiagro, který spojuje farmáře, vývojáře i vědecké instituce. Jeho cílem je nasadit robotiku do běžného provozu a vytvořit postupy pro přesnější a méně nákladné hospodaření. Patří sem autonomní technika, spot spraying nebo podsevy, kde už drony tvoří přirozenou součást praxe.

Agrární drony zahrnují nejen postřik, ale také setí, hnojení nebo rozptyl granulí. V této oblasti vidí Bolderdijk největší potenciál. ABdrone se věnuje zejména podsevům a zkušenosti potvrzují, že dron dokáže zasahovat ve chvílích, kdy technika nemůže na pole kvůli počasí nebo stavu porostu.

Rozvoj naráží na přísnou regulaci pro stroje nad 25 kg, které spadají do kategorie TUG. Povolení jsou časově náročná a výrazně zpomalují inovace. Další překážkou je požadavek na hluboké agronomické znalosti. Nestačí umět řídit dron. Pilot musí vědět, jak se chová půda, kdy porost přijímá živiny a jak bude zásah ovlivňovat sklizeň. Mnoho operátorů bez zemědělské praxe proto v uplynulých letech obor opustilo.

Nové povolení sice neumožňuje aplikaci chemie, ale otevírá dveře k výzkumu, který může později ovlivnit podobu celého zemědělství. Chytré plánování tras, swarm operace a přesné dávkování mají potenciál snížit množství používaných prostředků a udělat hospodaření šetrnější i efektivnější. Nizozemsko tím dává najevo, že chce být na inovace připravené a že drony mají své místo i v běžné agrotechnice.

Zdroj: DroneWatch.eu (odkaz), svetdronu.com