Článek
Špatné počasí může útočným dronům paradoxně pomáhat. Zatímco ruské Šáhedy pokračují v letu, menší bezpilotní prostředky určené k jejich zachycení mohou v mlze nebo hustém dešti ztratit vizuální kontakt s cílem. Tento problém se pokouší vyřešit ukrajinsko-litevská společnost Valkyrie Dynamics, která představila miniaturní radar Heimdall. Jeho vývoj už přilákal investici jednoho milionu eur.
Nejde o další radarovou stanici umístěnou na zemi. Heimdall je natolik malý, že může být součástí samotného stíhacího dronu. S hmotností přibližně 100 gramů představuje zařízení, které by ještě před několika lety bylo v této kategorii bezpilotních prostředků obtížně představitelné.
Valkyrie Dynamics chce prostřednictvím této technologie snížit závislost obranných dronů na kamerách. Ty jsou sice relativně dostupné a dokážou poskytovat podrobný obraz, jejich spolehlivost však ovlivňují okolní podmínky. U radarového senzoru je situace odlišná.
Proti dronům
Když kamera nestačí, přichází na řadu rádiové vlny
Běžné FPV drony využívají obrazový přenos, díky kterému pilot sleduje své okolí a naviguje stroj. Pro zachytávání vzdušných cílů mohou být vybaveny také termovizní technikou. Ani ta však nedokáže za všech okolností proniknout hustou oblačností, mlhou nebo silnými srážkami.
Heimdall pracuje na jiném principu. Aktivní radar vysílá elektromagnetické vlny a analyzuje signál odražený od okolních objektů. Nepotřebuje proto rozeznávat obrysy cíle prostřednictvím světla nebo jeho tepelného vyzařování.
To je důležitý rozdíl. Dron vybavený radarem může získávat informace o sledovaném objektu také v situacích, kdy kamera neposkytuje dostatečně použitelný obraz.
Podle vývojářů je Heimdall určen především pro závěrečnou část zachycení cíle. Na vzdálenostech přibližně 100 až 500 metrů má poskytovat radarová data potřebná pro další navádění. Konkrétní technické parametry, například přesnost měření či spolehlivost detekce různých typů dronů, ale společnost veřejně nezveřejnila.
Radar zároveň nelze zaměňovat za kompletní autonomní systém. Dokáže dodávat informace o cíli, zatímco jejich využití závisí na navazujícím řízení dronu. Heimdall tak může spolupracovat s lidským operátorem nebo s automatizovaným naváděním jiného výrobce.
Ani radar není vůči počasí zcela imunní. Jeho schopnosti ovlivňuje například intenzita srážek, použitá frekvence a radarová odrazná plocha cíle. Samotná přítomnost radaru proto ještě nezaručuje úspěšné zachycení každého útočného dronu.
Z prototypu má vzniknout dostupná součást protivzdušné obrany
Vývoj Heimdallu souvisí s širší proměnou obrany proti bezpilotním prostředkům. Používání nákladných protiletadlových střel proti početným a podstatně levnějším útočným dronům představuje ekonomický problém. Jednou z alternativ jsou specializované stíhací drony, jejichž pořizovací náklady mohou být výrazně nižší.
Zakladatel Valkyrie Dynamics Marcin Kovalevskij se proto zaměřil na radarovou technologii, kterou by bylo možné vyrábět ve velkém množství a integrovat do různých platforem.
Společnost uvádí cílovou cenu pod 300 eur za jeden radar při sériové produkci. Jde však pouze o plánovanou cenu samotného senzoru, nikoliv celého stíhacího dronu. Výsledné náklady budou záviset také na dalších použitých součástech a způsobu integrace.
Valkyrie Dynamics sídlí v Litvě, ale vývojové zázemí vybudovala přímo v Kyjevě. Konstrukci díky tomu může konzultovat s lidmi, kteří se s bezpilotními hrozbami setkávají v praxi. V říjnu 2026 již měla společnost funkční prototyp.
Následovaly také letové zkoušky ve spolupráci se společností Korven Systems, která vyvíjí autonomní systémy pro stíhací drony. Zveřejněné informace potvrzují testování a pokračující integraci, nikoliv dosažení konkrétní úspěšnosti při bojovém nasazení.
Dalším krokem má být rozšíření výroby. Valkyrie Dynamics získala milion eur v investičním kole vedeném pařížskou společností Hexa, do kterého se zapojili rovněž soukromí investoři z obranného technologického sektoru. Firma se současně připojila k programu Hexa Sprint Defense.
Peníze mají směřovat především do výroby, rozšíření vývojového týmu a zdokonalení senzorů. Připravovaná další generace radaru má nabídnout delší dosah a širší zorné pole. Výrobce navíc počítá s evropskými integračními pracovišti, která by usnadnila spolupráci s dalšími obrannými firmami.
Zůstává přitom důležitá otázka, jak si technologie povede proti rychlejším variantám útočných dronů. Radar může pomoci s jejich sledováním, ale nedokáže kompenzovat nedostatečnou rychlost samotného stíhacího prostředku.
Zdroje