Článek
Evropa chce mít drony pod kontrolou
Evropská komise 11. února zveřejnila Akční plán pro bezpečnost dronů a opatření proti jejich zneužívání. Reaguje na rychlý vývoj bezpilotních technologií i na konkrétní incidenty posledních let, kdy se kvůli neidentifikovaným strojům uzavíraly části letišť nebo byl narušen provoz v okolí citlivých objektů.
Drony se během několika let posunuly z hobby nástroje nadšenců do běžné výbavy filmařů, energetiků, zemědělců i záchranářů. Zkušenosti z války na Ukrajině zároveň ukázaly, jak zásadní roli mohou malé bezpilotní prostředky hrát v ozbrojených konfliktech. Evropské instituce upozorňují, že vedle legálního využití přibývá i případů nezodpovědného nebo úmyslně škodlivého provozu, například nad kritickou infrastrukturou či v blízkosti civilních letadel.
Nový plán staví na komplexním přístupu. Zaměřuje se na ochranu letišť, energetických sítí, státních institucí i vnějších hranic Unie. Počítá s lepší koordinací mezi členskými státy a s posílením technických schopností bezpečnostních složek. Policie a další orgány by měly mít nejen více pravomocí, ale i modernější vybavení pro detekci a identifikaci podezřelých letů.
Komise zároveň vyzývá státy k dobrovolným zátěžovým testům odolnosti klíčových objektů proti průnikům dronů. Do třetího čtvrtletí roku 2026 má vzniknout společné hodnocení bezpečnostních rizik a základ takzvaného nástroje Drone Security Toolbox, který sjednotí doporučení pro postup proti nelegálnímu provozu.

Drony v okolí letišť
Více přehledu ve vzduchu
Jedním z hlavních témat je lepší sdílení dat. Současné systémy sledování bezpilotního provozu nejsou plně propojené a některé lety mohou zůstat dočasně mimo dohled. Řešením má být hlubší integrace v rámci evropského prostředí U space, které má umožnit bezpečné řízení bezpilotního provozu v hustě využívaném vzdušném prostoru.
Pokud se podaří propojit registrační údaje, vzdálenou identifikaci a detekční technologie do jednotného rozhraní, měly by mít příslušné orgány téměř okamžitý přehled o tom, kdo a kde létá. Součástí připravovaných změn je i zpřísnění pravidel registrace. Ve spolupráci s agenturou EASA se připravují úpravy, které by mohly zavést povinnou registraci a systém vzdálené identifikace pro všechny drony nad 100 gramů. Cílem je jasná dohledatelnost provozovatele i pilota.
Plán se neomezuje jen na klasické létající stroje. Dokument zmiňuje také bezpilotní plavidla, podvodní systémy či meteorologické balony, které mohou být v určitých situacích zneužity. I zde má vzniknout pracovní skupina a konkrétní návrhy opatření.
Evropská komise přitom zdůrazňuje, že cílem není brzdit rozvoj trhu. Ke konci roku 2024 bylo v EU registrováno přes dva miliony provozovatelů dronů a počet každoročně roste. Odhady počítají s tím, že komerční segment může do roku 2030 dosáhnout hodnoty kolem 14,5 miliardy eur a v následujících letech dál výrazně posílit.
Bezpečnostní přísnost má podle Komise vytvořit stabilní prostředí, které podpoří důvěru veřejnosti i investorů. Drony zůstávají symbolem technologického pokroku a významným nástrojem moderní ekonomiky. Zároveň ale představují novou bezpečnostní výzvu, na kterou musí státy reagovat rychleji než dosud. Evropě tak začíná éra, kdy se bezpilotní provoz stane běžnou součástí vzdušného prostoru, ale pod výrazně přísnějším dohledem.
Zdroj: DroneLife.com (odkaz), svetdronu.com

