Článek
Pentagon mění pravidla hry
Napětí kolem čínského výrobce dronů DJI výrazně vzrostlo začátkem dubna 2026. Ministerstvo obrany USA podalo oficiální memorandum k Federální komisi pro komunikace, ve kterém odmítá žádost DJI o vyškrtnutí ze seznamu tzv. Covered List. Ten firmě de facto blokuje přístup na americký trh.
Klíčový moment přišel 6. dubna 2026, kdy vypršela lhůta pro podání námitek stanovená v oznámení FCC s označením DA 26-223 z 6. března. Pentagon v dokumentu uvedl, že jeho rozhodnutí nestojí jen na veřejně známých obavách, ale také na utajovaných zpravodajských informacích. Ty byly podle něj předloženy Kongresu ještě 3. dubna 2026 v podobě neveřejné přílohy.
To zásadně mění charakter celé kauzy. Doposud se debata točila hlavně kolem hypotetických rizik, jako je sběr dat, bezpečnost firmware nebo napojení na čínské instituce. DJI dlouhodobě tato obvinění odmítá a opakovaně se odvolává na nezávislé bezpečnostní audity, které neprokázaly úmyslné zneužívání dat.
Nový postoj Pentagonu ale naznačuje, že vláda pracuje s informacemi, které nemůže zveřejnit. A právě to staví DJI do velmi složité pozice.

Drony v USA
Tři právní bitvy najednou
DJI aktuálně vede hned několik paralelních sporů. Prvním je samotná žádost o přehodnocení u FCC, vedená pod ET Docket No. 26-22. Tu firma podala 21. ledna 2026 s argumentem, že komise překročila své pravomoci a porušila ústavní principy při zařazení na seznam 22. prosince 2025.
Další spor probíhá u federálního soudu v rámci devátého odvolacího okruhu, kde DJI 20. února 2026 napadlo celý proces zařazení na seznam. Třetí linie se týká označení firmy jako „Chinese Military Company“ podle sekce 1260H, které řeší odvolací soud ve Washingtonu po jednání z 6. února.
Právě zde se může ukázat síla utajovaných důkazů. Americké soudy totiž tradičně dávají vládním institucím velký prostor, pokud jde o otázky národní bezpečnosti. V praxi to znamená, že soud může důkazy posoudit neveřejně, zatímco samotná firma k nim nemá plný přístup.
DJI si na obranu najalo silné právní jméno Elizabeth Prelogar, bývalou generální právní zástupkyni vlády USA, a také bývalého šéfa vymáhání práva u FCC. Ani tak ale nemá jistotu, že bude schopné reagovat na argumenty, které nikdy neuvidí.
Americká strategie je čím dál zřetelnější
Celý spor navíc zapadá do širší strategie Spojených států. Už 1. dubna 2026 vydala FCC další oznámení DA 26-314, které otevírá veřejnou diskusi o změnách regulace, spektra a podpory domácí výroby dronů. Předseda FCC Brendan Carr tento krok spojil s exekutivními příkazy prezidenta Donalda Trumpa z 6. června 2025 zaměřenými na posílení americké dominance v oblasti dronů.
Praktický dopad je jasný. Regulace omezuje zahraniční výrobce a současně vytváří podmínky pro domácí alternativy. V březnu 2026 získaly čtyři nečínské systémy podmíněné schválení, zatímco žádný čínský výrobce zatím neprošel.
Pro běžné piloty to ale znamená jediné. Na trhu zatím neexistuje skutečná náhrada za dostupné modely DJI. Většina amerických výrobců se soustředí na armádní nebo průmyslové zakázky, nikoliv na spotřebitelský segment.
Z pohledu komunity dronařů je situace paradoxní. Regulace se zpřísňuje, ale reálná alternativa chybí. Fotografové, hobby piloti i záchranné složky v USA dál používají existující techniku, protože jiná možnost jednoduše není.
Další důležitý termín je 11. května 2026, kdy má DJI podat reakci na aktuální námitky. Právě tento dokument může napovědět, jakým směrem se spor vydá. Pokud se firmě podaří donutit úřady alespoň částečně přiblížit obsah utajovaných materiálů, může to zásadně ovlivnit probíhající soudní řízení.
Celý případ tak může přerůst rámec jednoho výrobce. Pokud soudy potvrdí, že lze firmu vyřadit z trhu na základě neveřejných důkazů, vytvoří to precedent pro další technologické společnosti.

