Hlavní obsah

Německo vyvinulo obří dron AeroForce X. Armáda ale dala přednost americkému konkurentovi

Foto: Magnific

Německý AeroForce X úspěšně absolvoval první let. Slibuje mimořádnou výdrž, vysokou nosnost a nezávislost na amerických exportních omezeních. Jenže Bundeswehr už objednal osm konkurenčních SeaGuardianů. Prosadí se domácí projekt?

Reklama

Článek

Německo má dalšího kandidáta na vlastní vojenský průzkumný letoun. Společnost Aerodata AG ze spolkové země Dolní Sasko oznámila úspěšný první let prototypu AeroForce X, který chce nabídnout ozbrojeným silám jako prostředek pro dlouhodobé sledování rozsáhlých oblastí. Zatímco technici slaví důležitý úspěch, nad obchodní budoucností celého projektu visí otazník. Německá armáda totiž už v lednu objednala osm amerických dronů MQ-9B SeaGuardian, které mají plnit podobné úkoly.

AeroForce X se veřejnosti poprvé představil letos v srpnu. Jeho vývojáři tehdy zdůrazňovali především schopnost provádět dlouhé průzkumné mise a nést rozsáhlé senzorové vybavení. Dne 14. listopadu 2026 se projekt konečně přesunul z pozemních zkoušek do vzduchu. Prototyp odstartoval z letiště Strausberg v Braniborsku a podle výrobce splnil plán prvního letu.

Zajímavostí je, že nový bezpilotní systém zatím létal s člověkem v kokpitu. Nejde o změnu zamýšleného využití letounu. Pilotované zkoušky umožňují konstruktérům prověřit jeho letové vlastnosti před přechodem na dálkové řízení. Skutečný test bezpilotních schopností proto AeroForce X teprve čeká.

Výdrž, která by mohla překonat zavedené vojenské drony

Aerodata vyvíjí AeroForce X pro kategorii MALE, která zahrnuje bezpilotní letouny schopné dlouhodobého provozu ve středních výškách. Na rozdíl od malých taktických dronů jde o rozměrný stroj určený pro náročné průzkumné mise.

Rozpětí jeho křídel dosahuje 26 metrů, maximální vzletová hmotnost má zůstat pod pěti tunami a výrobce počítá s užitečným zatížením přibližně 1 300 kilogramů. Nejdůležitějším slibovaným parametrem je však výdrž až 40 hodin.

Pro srovnání, izraelský Heron TP, který německé ozbrojené síly již používají, má uváděnou vytrvalost přibližně 27 hodin. Pokud by AeroForce X skutečně dosáhl plánované hodnoty, dokázal by bez přistání působit o 13 hodin déle. Takové srovnání je ovšem zatím pouze orientační. Zatímco Heron TP představuje zavedenou platformu, německý nováček své maximální výkony dosud při letových zkouškách nepředvedl.

Význam dlouhé výdrže je patrný zejména u námořního průzkumu. Letoun nemusí pouze přeletět nad vybranou oblastí a vrátit se na základnu. Může nad ní dlouhodobě hlídkovat, sledovat pohyb plavidel a předávat informace pozemním operátorům. Delší působení zároveň může omezit potřebu častého střídání jednotlivých strojů.

Aerodata počítá také s nasazením sonarových bójí. Ty se používají k získávání akustických informací z mořského prostředí a mohou pomáhat při odhalování ponorek. AeroForce X má být schopen bóje vypouštět a vyhodnocovat jejich údaje. Výrobce tím cílí na širší spektrum úkolů než pouze optické sledování hladiny.

Zůstává však otázkou, jakou výdrž dokáže letoun nabídnout při skutečném operačním zatížení. Instalované senzory, množství paliva i letový profil totiž ovlivňují výsledné schopnosti stroje. Hodnota 40 hodin je v současnosti vývojovým cílem, nikoliv potvrzeným výsledkem zkoušek.

Vlastní technologie proti zavedenému americkému řešení

Největší překážkou AeroForce X nemusí být technika, ale konkurence. Německo si pro námořní průzkum a protiponorkové úkoly již vybralo americký systém MQ-9B SeaGuardian od společnosti General Atomics. Objednávka osmi letounů byla oznámena 12. ledna 2026 a součástí pořízení jsou také pozemní řídicí systémy. Dodávky mají začít v roce 2028.

Pro Bundeswehr představuje americká platforma řešení, které již má za sebou rozsáhlý vývoj a získalo zahraniční zákazníky. Aerodata naproti tomu teprve ověřuje schopnosti svého prototypu. U případného vojenského nákupu by nestačily pouze slibné parametry. Rozhodovala by také provozní spolehlivost, dostupnost náhradních dílů, servisní zázemí a schopnost systému spolupracovat s existující vojenskou technikou.

Německý výrobce ale disponuje argumentem, který u podobných zakázek může hrát důležitou roli. AeroForce X prezentuje jako platformu nezávislou na amerických exportních předpisech ITAR. To může být zajímavé pro státy, které chtějí získat průzkumné schopnosti bez některých omezení spojených s dovozem vojenských technologií ze Spojených států.

Projekt navíc nemusí být odkázaný výhradně na domácí armádu. Aerodata v dubnu 2026 uzavřela memorandum o spolupráci s indickou společností Dynauton Systems ze skupiny Dynamatic Technologies. Společnosti chtějí prozkoumat možnosti společného rozvoje systému pro indické průzkumné potřeby. Samotná dohoda ovšem nepředstavuje závaznou objednávku letounů.

Aerodata rovněž není typickým novým výrobcem dronů. Dlouhodobě se věnuje specializovaným palubním systémům a technologiím pro letecký průzkum. AeroForce X pro ni znamená výrazný posun, protože tentokrát nenabízí pouze vybavení instalované do cizích letadel, ale vlastní komplexní leteckou platformu.

Konstrukce přitom nevznikla úplně od začátku. Základem se stal dřívější projekt i-5 společnosti Apus Aeronautical Engineering, který Aerodata převzala v roce 2025. Vývoj tak mohl navázat na již existující technické řešení.

Zdroj:

Další články