Nejčastější příčina pádů dronů má nového nepřítele

Elektrické vedení, telefonní kabely nebo ocelová lana jsou v krajině všudypřítomné. Přesto patří mezi nejzrádnější překážky, se kterými se drony setkávají. Jsou tenké, často splývají s pozadím a v reálném letu je pilot zahlédne až ve chvíli, kdy je pozdě. Mnoho havárií nepřichází kvůli špatnému signálu nebo větru, ale kvůli jediné linii natažené napříč prostorem.

Právě na tento dlouhodobý problém se zaměřil výzkumný projekt, který sází na radar místo obrazu. Nejde o další pokus dopočítávat překážky z kamery nebo spoléhat na umělou inteligenci, která hádá, co by mohlo být před dronem. Základem je fyzikálně přímočarý přístup založený na milimetrových radarech, takzvané mmWave technologii.

Systém využívá šest malých radarových modulů rozmístěných kolem těla dronu. Sledují prostor vpředu, vzadu, po stranách, nad i pod strojem. Díky tomu nevznikají slepá místa, kde by se mohl kabel schovat při bočním letu, klesání nebo couvání. Všechna data se zpracovávají přímo na palubě v reálném čase, bez připojení ke cloudu nebo pozdější analýzy.

Důležitá je i reakce dronu. Systém nepřebírá řízení násilím a nesnaží se pilota překvapit prudkým brzděním. Let je pouze jemně korigován tak, aby se stroj přirozeně vyhnul nebezpečné zóně. Chování zůstává plynulé a čitelné jak při ručním řízení, tak při autonomních misích.

Radar má proti kamerám jednu zásadní výhodu. Nezajímá ho světlo, barva ani kontrast. Funguje proti slunci, za šera i v prostředí, kde tenký drát opticky mizí v pozadí. V testech dokázal systém rozpoznat elektrické vedení na vzdálenost přes deset metrů a detekoval i ocelový drát o tloušťce přibližně jednoho milimetru. Právě tyto překážky dnes způsobují nejvíce tichých havárií.

Pocit falešného bezpečí zná téměř každý pilot. Let podél silnice, nad polem nebo kolem řeky působí otevřeně a přehledně. Právě tam ale často vedou kabely rovnoběžně s horizontem a při přímém náletu prakticky zmizí z obrazu. Stačí se soustředit víc na kompozici než na prostor a chyba je na světě.

Radarový systém riziko zcela neodstraní, ale výrazně posouvá hranici včasného varování. Nejde o náhradu pilotních dovedností, spíš o další smysl, který dronům dlouhodobě chyběl. Smysl schopný vnímat to, co je pro kamery téměř neviditelné.

Projekt navíc nezůstává jen u laboratorního experimentu. Byl přijat k odborné prezentaci na mezinárodní konferenci IEEE o robotice a automatizaci, což potvrzuje jeho technickou relevanci. Pokud se podobné systémy časem dostanou do běžné výbavy dronů, může to znamenat méně zbytečných pádů a více letů, které skončí přesně tam, kde mají. Bez škod a bez lítosti.

Zdroj: DroneXL.co (odkaz), svetdronu.com