Článek
Oznámení britského ministerstva obrany o úspěšných zkouškách systému DragonFire vzbudilo mimořádnou pozornost. Jde o první evropský laser, který se reálně přibližuje operačnímu použití a zároveň ukazuje výkon, jenž může zásadně změnit obranné strategie proti levným a hromadně nasazovaným dronům. Testy na skotském polygonu Hebrides poprvé potvrdily zásah cíle na rychlosti přes šest set padesát kilometrů za hodinu i přesnost, která byla ještě nedávno považována za teoretickou.
Jak se z experimentu stává reálná zbraň
DragonFire stojí na kombinaci vláknových laserů sloučených do jediného paprsku. Tím vzniká dostatečně koncentrovaná energie k rychlému narušení konstrukce dronu. Celý mechanismus je propojen se senzory a naváděcími systémy, které reagují téměř okamžitě a využívají informace z palubních radarů. Výhodou je rychlost zásahu. Zatímco klasické kanony musí počítat s trajektorií letu, laser zasáhne přesně tam, kam je zamířen.
Podstatným tématem však není jen výkon, ale i ekonomika. Jeden výstřel stojí přibližně deset liber. To je zásadní rozdíl oproti raketovým systémům, jejichž použití je drahé a omezené. Moderní námořní lodě nemají šanci v dlouhodobém střetu s rojem levných dronů, pokud musí každou hrozbu odstraňovat střelou za stovky tisíc. Laserový systém naopak může reagovat opakovaně a dlouho, pokud je zajištěn dostatečný zdroj energie a chlazení. Proto se o této technologii mluví jako o budoucím standardu obrany.
Proč přichází zlom právě teď
Kontrakt za 316 milionů liber posune vývoj DragonFiru rychleji, než se předpokládalo. Integrace na torpédoborce třídy Type 45 se má rozběhnout v nejbližších letech a armáda počítá se zahájením nasazení už v roce 2027. Velkou roli hrají zkušenosti z Ukrajiny. Levné drony tam dokázaly vyčerpat drahé protiraketové systémy a ukázaly, že současná obrana není připravena na levnou a rychle se rozvíjející technologii.
Podobné projekty vznikají i jinde. Izraelský systém Iron Beam už potvrdil účinnost v bojových podmínkách. Spojené státy testují pozemní lasery na obrněných vozidlech a Německo s Austrálií investují do vlastních variant. Trend je jasný. Drony se staly nejdostupnější útočnou zbraní současnosti a kdo se na ně nedokáže připravit, riskuje ztrátu kontroly nad vzdušným prostorem.
Laserové systémy však mají i slabiny. Ovlivňuje je počasí a mořské prostředí, které ubírá paprsku výkon. Skutečné prověření přijde až při operacích na moři, kde loď čelí větru, dešti a náklonům. Přesto panuje přesvědčení, že technologie dospěla natolik, aby zvládla podmínky, které by dříve znamenaly stopku.
Když se mění pravidla hry
DragonFire je víc než technologická zajímavost. Ukazuje, že laserové systémy už nepatří do kategorie experimentů, ale stávají se součástí moderních armád. Nízké provozní náklady a vysoká přesnost mohou zásadně ovlivnit to, jak se povedou budoucí konflikty i jak budou armády chránit své vzdušné prostory.
Pro piloty dronů i odbornou veřejnost jde o okamžik, který bude mít dopad na celou oblast moderní obrany. Pokud se britské testy potvrdí i v náročných podmínkách na moři, dočkáme se jedné z nejrychlejších technologických změn, jaké kdy evropské armády zažily.
Zdroj: Dronexl.co (odkaz),svetdronu.com
