Článek
Koupit dron je dnes otázkou několika kliknutí. S prvním startem už to tak jednoduché být nemusí. Nový majitel rychle narazí na pojmy A1, A3, registrace provozovatele nebo třída C0 a snadno získá pocit, že bez zkoušky nesmí ani metr nad zem.
Tak to ale není.
Evropská pravidla rozlišují jednotlivé drony podle jejich parametrů a podle toho se mění také povinnosti pilota. U nejmenších modelů může být celý proces podstatně jednodušší, než si začátečník představuje.
Pod 250 gramů ještě neznamená bez povinností
Typickým příkladem jsou malé drony třídy C0 s hmotností do 250 gramů. Jejich pilot nemusí absolvovat online zkoušku A1/A3. Musí si ale nastudovat návod výrobce a respektovat pravidla pro provoz v otevřené kategorii.
Pozor je potřeba dát hlavně na registraci provozovatele. Pokud je dron vybaven kamerou a nejde o hračku ve smyslu evropských předpisů, může být registrace potřeba i u stroje vážícího méně než 250 gramů.
Jiná situace nastává například u dronů třídy C1. Tam už je osvědčení A1/A3 součástí povinností pilota. V Česku se zkouška absolvuje online prostřednictvím systému Úřadu pro civilní letectví. Test obsahuje 40 otázek, časový limit je 60 minut a pro úspěšné složení je nutné dosáhnout alespoň 75 procent správných odpovědí. Platnost získaného dokladu je pět let.
Samotné osvědčení však není povolením létat kdekoliv. V otevřené kategorii se běžně létá maximálně 120 metrů nad nejbližším bodem zemského povrchu a pilot musí mít dron v přímém vizuálním dohledu.
Zakázán zůstává také let nad shromážděním lidí.
Největší chyba je řešit pravidla až na místě
Označení A1 a A3 především určuje, za jakých podmínek lze s dronem létat v blízkosti lidí a zastavěných oblastí.
Režim A1 se týká lehčích strojů, u kterých pravidla za určitých podmínek umožňují provoz blíže nezapojeným osobám. A3 stojí na opačném principu. Dron má létat v prostoru, kde se nezapojené osoby neočekávají, a nejméně 150 metrů od obytných, obchodních, průmyslových nebo rekreačních oblastí.
Pro začátečníka je ale ještě důležitější jiná věc. Nestačí znát hmotnost dronu a mít hotovou registraci.
Před startem je potřeba ověřit také konkrétní místo letu.
V Česku k tomu slouží oficiální DroneMap, která zobrazuje zeměpisné zóny a omezení provozu bezpilotních letadel. Právě tam pilot zjistí, zda se například nenachází příliš blízko letiště nebo v prostoru s dalšími podmínkami.
A to je možná nejdůležitější věc, kterou by měl nový pilot pochopit. Dron s hmotností 249 gramů není automaticky stroj, se kterým lze létat všude. Nízká hmotnost může znamenat méně administrativy, nikoliv neomezenou svobodu ve vzduchu.