Když stromy začnou být problém: Drony shazují kapsle proti invazní dřevině

Na první pohled může jít o nenápadný strom. Východní červený cedr však v americkém státě Oklahoma představuje ekologický problém, který se postupně hromadil desítky let.

Ještě kolem poloviny minulého století pokrýval přibližně 1,5 milionu akrů půdy. Dnes se jeho rozloha odhaduje zhruba na osm milionů akrů a strom dál expanduje. V některých oblastech se hustota porostu dostala až na dvě stě stromů na jeden akr.

Takový růst začíná výrazně měnit charakter krajiny. Otevřené travnaté pláně se postupně proměňují v husté porosty, kde původní vegetace i živočichové ztrácejí prostor.

Jedním z hlavních problémů je spotřeba vody. Dospělý cedr dokáže podle dostupných odhadů denně přijmout až třicet galonů vody. Pokud jich na malé ploše roste větší množství, může roční spotřeba dosahovat desítek tisíc galonů.

Důsledky jsou patrné v celé oblasti. Vysychající půda, nižší hladina vody v rybnících a tlak na podzemní zásoby začínají ovlivňovat jak zemědělství, tak místní ekosystémy.

Problém se ale neomezuje jen na vodu. Cedry produkují velké množství pylu, který patří mezi časté spouštěče alergií. Ještě větší komplikace přichází v období požárů.

Větve těchto stromů rostou velmi nízko u země a obsahují hořlavé oleje. Oheň se proto dokáže rychle šířit z travnatého porostu do korun stromů. Hasiči tento efekt označují jako žebříkové palivo. Plameny postupují od země vzhůru a následně mohou přeskočit na další porost nebo dokonce na budovy.

Právě v oblastech s velkým podílem cedrů se podle místních zkušeností objevují nejničivější požáry.

Odstraňování invazních stromů není novým tématem. Tradiční metody ale často znamenají velké náklady a zásah do krajiny. Mechanické kácení vyžaduje těžkou techniku, spotřebu paliva a často narušuje půdu.

Právě proto se v posledních letech začala testovat jiná metoda. Do boje s invazní dřevinou vstupují drony.

Princip je poměrně jednoduchý. Dron nejprve přeletí nad územím a pomocí kamer nebo mapovacích systémů identifikuje jednotlivé stromy. Při dalším průletu pak na každý z nich shodí malou kapsli obsahující přesně odměřenou dávku herbicidu.

Kapsle dopadne přímo na cílový strom a chemická látka začne působit pouze na něj. Velkou výhodou je přesnost. Herbicid se nerozptyluje do okolí a nezasahuje ostatní vegetaci.

Technologii vyvíjí společnost Grass Ag z Oklahomy. Podle jejích údajů se cena likvidace pohybuje zhruba mezi jedním a třemi dolary za strom podle jeho velikosti. V hustých porostech se sice náklady mohou nasčítat, přesto jde často o levnější řešení než použití těžké techniky.

Testování zatím proběhlo přibližně na pěti stech akrech půdy. Projekt ale začíná sledovat i veřejná správa.

Oklahoma Conservation Commission plánuje technologii využít při obnově krajiny v oblasti řeky North Canadian River. Cílem je porovnat efektivitu dronového zásahu s dalšími metodami likvidace invazních stromů.

Současně se objevují i návrhy na ekonomickou podporu podobných projektů. V zákonodárném sboru se diskutuje o možnosti daňových zvýhodnění pro majitele pozemků, kteří se zapojí do programů odstraňování invazních dřevin.

Důvod je jednoduchý. Čím déle se problém neřeší, tím rychleji roste jeho cena. Stromy sílí, porost houstne a zásah se postupně stává náročnějším.

Zdroj: DroneXL.co (odkaz), svetdronu.com