Evropa chce vlastní vojenský dron. Airbus dostal zakázku na projekt nové generace

Evropa v posledních letech stále častěji řeší jednu otázku. Jak si zajistit moderní vojenské technologie bez závislosti na zahraničních dodavatelích. Bezpilotní letouny patří mezi oblasti, kde je tato závislost vidět nejvíce. Armády evropských států sice drony aktivně používají, velká část systémů ale pochází ze Spojených států nebo Izraele.

Právě proto Evropská obranná agentura rozhodla o zahájení nového výzkumného programu zaměřeného na bezpilotní technologie. Zakázku získala společnost Airbus Helicopters, respektive její francouzská dceřiná firma Survey Copter. Ta se na bezpilotní letouny specializuje už řadu let a má za sebou několik menších projektů pro civilní i vojenské využití.

Projekt nese označení M2UAS a v první fázi potrvá čtyři roky. Rozpočet přibližně 1,27 milionu dolarů se může zdát v kontextu vojenského průmyslu poměrně nízký, ve skutečnosti ale nejde o výrobu nového stroje v sériích. Cílem je vytvořit základ budoucí evropské platformy, která by mohla plnit více typů misí.

Jednou z hlavních myšlenek projektu je modularita. Armády dlouho pořizovaly různé typy dronů pro jednotlivé úkoly. Jeden typ sloužil k průzkumu, jiný k elektronickému boji a další například k navádění dělostřelectva.

Nový evropský přístup chce jít jinou cestou. Platforma by měla umožnit rychlou výměnu vybavení podle typu mise. Stejný dron by tak mohl během jedné operace nést průzkumné senzory a při jiné úpravě například zařízení pro elektronický boj nebo komunikační systémy.

Pro vojenské plánovače to znamená větší flexibilitu. Menší počet typů strojů může zjednodušit logistiku, servis i výcvik operátorů. Zároveň se počítá s tím, že platforma bude schopná dlouhodobého sledování oblasti konfliktu nebo podpory dalších jednotek.

Projekt nestaví úplně na zelené louce. Základem vývoje je bezpilotní letoun Capa-X, který už existuje a má za sebou letové testy. Jde o hybridní konstrukci, která kombinuje vlastnosti vrtulníku a klasického letadla.

Stroj dokáže vzlétnout vertikálně podobně jako vrtulník. Po přechodu do horizontálního letu se ale chová jako klasický letoun s pevnými křídly. Díky tomu nepotřebuje startovací dráhu ani katapult. Stačí malé místo pro start, což může být v terénu velká výhoda.

Capa-X má rozpětí křídel přibližně šest metrů a maximální hmotnost kolem 120 kilogramů. Užitečné zatížení dosahuje asi dvaceti kilogramů, což umožňuje instalaci různých typů senzorů nebo dalších systémů. Maximální rychlost se pohybuje kolem 150 kilometrů za hodinu a provozní výška dosahuje přibližně tří kilometrů.

Pro armádu je ale důležitější jiný parametr. Výdrž ve vzduchu může přesáhnout deset hodin. Dron tak může sledovat oblast výrazně déle než pilotovaný vrtulník a zároveň při nižších nákladech.

Vývoj evropských dronů se odehrává v době, kdy se role bezpilotních systémů v armádách výrazně mění. Konflikty posledních let ukazují, že drony dnes plní úkoly, které dříve zajišťovaly letouny, vrtulníky nebo pozemní průzkumné jednotky.

Bezpilotní letouny dokážou sledovat pohyb protivníka, navádět dělostřeleckou palbu nebo poskytovat detailní obraz situace na bojišti. Armády zároveň zjišťují, že rychlost vývoje těchto technologií je mimořádně vysoká.

Evropské státy proto stále častěji mluví o technologické suverenitě. Jinými slovy o schopnosti vyrábět klíčové systémy přímo na vlastním kontinentu. Bezpilotní technologie patří mezi oblasti, kde může mít vlastní průmysl strategický význam.

Projekt M2UAS zatím představuje první krok. V úvodní fázi se Airbus zaměří především na analýzu požadavků a technologií, které bude potřeba doplnit. Pokud se program osvědčí, může se z něj stát základ budoucí generace evropských vojenských dronů.

Zdroj: DroneXL.co (odkaz), svetdronu.com