Článek
Ještě před několika lety symbolizoval dron technologický pokrok a svobodu pohybu ve vzduchu. Dnes se z něj ale stal také strašák moderní doby. Stačí pár tisíc korun, trochu technických znalostí – a i civilní stroj může sledovat, rušit, nebo v krajním případě zničit. Není proto divu, že se po celé Evropě rozbíhá vývoj nových obranných systémů, které mají drony udržet pod kontrolou.
Z Aalborgu do NATO: dánský MyDefence mění pravidla hry
V dánském Aalborgu sídlí společnost MyDefence, která se stala lídrem v oblasti proti-dronových technologií. Jejich zařízení dnes používají jednotky NATO i ukrajinská armáda. Funguje to překvapivě jednoduše – systém sleduje komunikaci mezi dronem a jeho ovladačem a dokáže ji rušit na stejném pásmu. Dron se tak „odpojí“ od pilota a je donucen k bezpečnému přistání.
Podle ředitele Dana Hermansena spočívá kouzlo v přesnosti: „Nejde o to dron zničit, ale zastavit ho dřív, než způsobí škodu.“ Technologie dokáže také rušit signál GPS, takže dron ztratí orientaci a sám se přepne do nouzového režimu.
Zájem o tyto systémy roste i mimo armádu. Letiště, ropné terminály nebo přístavy chtějí mít jistotu, že jejich prostor zůstane „čistý“.
Antidrone
Jak odhalit něco, co radar nevidí
Drony jsou malé, tiché a vyrobené z materiálů, které klasický radar snadno přehlédne. Proto přichází nová generace detekčních metod. Dánská vojenská akademie testuje akustické senzory, které dokážou zachytit specifické frekvence bzučení vrtulek.
Další přístup využívá optické kamery s vysokým rozlišením, jež pomocí algoritmů odliší dron od ptáka nebo odrazu světla. A výzkumníci z univerzity v jižním Dánsku pracují na mikro-radarech, které rozpoznají typ pohybu a tvar objektu.
„Je to jako najít jehlu v kupce sena, která se ještě hýbe,“ říká Kasper Hallenborg, vedoucí projektu. „Každá metoda má své limity, proto je klíčové jejich propojení.“
Rušení, hackování i sestřely
Nejčastěji používanou metodou zneškodnění je RF jamming, tedy rušení rádiového signálu. Na ukrajinské frontě se z něj stal doslova standard – rušení je tam tak silné, že se některé komerční drony ani nevznesou.
Jenže vývoj se nezastavil. Objevují se autonomní drony bez GPS, řízení přes optické kabely nebo stroje s předem naprogramovanou trasou. Ty už rušičky nezastaví.
Švédská firma Nordic Air Defence proto vyvíjí levný interceptor, který cíl fyzicky zničí nárazem. Připomíná malou raketu, ale je vytištěn na 3D tiskárně a stojí jen zlomek ceny vojenských střel. Generální tajemník NATO Mark Rutte to shrnul přesně: „Nesmíme sestřelovat drony za pár tisíc dolarů raketami za půl milionu.“
Civilní problém: co když dron spadne na náměstí
Na bitevním poli se drony ničí bez váhání. Jenže v civilním prostředí to tak snadné není. Pokud by obrana sestřelila dron nad městem, jeho trosky by mohly způsobit požár nebo zranění. Proto se hledají šetrnější způsoby – „soft kill“ metody.
Ty využívají hackování řídicího systému, aby dron bezpečně přistál. Testují se i síťové zbraně, které vystřelí pavučinu a dron zachytí, nebo nízkovýkonové lasery, které poškodí vrtulky bez exploze.
„Cílem není ničit, ale převzít kontrolu,“ vysvětluje Hallenborg.
Elektronické značky a identifikace dronů
Vedle obranných technologií se začíná řešit i správa dronového provozu. Evropská unie už prosazuje systém Remote ID, tedy elektronické poznávací značky. Každý dron má vysílat svou identitu, aby bylo možné rozlišit legální piloty od potenciálních útočníků.
„Policie je zahlcená hlášeními o neznámých dronech,“ říká Hallenborg. „Většina z nich je přitom neškodná. Potřebujeme lepší správu dat, ne více zákazů.“
Pro běžné piloty to může znamenat větší dohled, ale i větší bezpečí – například menší riziko kolize nebo zásahu omylem.
Bitva teprve začíná
Švédsko, Dánsko, Německo i Polsko investují stovky milionů eur do obranných systémů. Tyto technologie však mohou prospět i civilnímu letectví. Pokud se podaří propojit detekci, legislativu a správu letového provozu, může vzniknout bezpečnější obloha – jak pro vojáky, tak pro filmaře nebo hobby piloty.
V současnosti to ale zní spíš jako závod s časem. Drony se vyvíjejí rychleji než zákony, a každý nový model přináší nové riziko. Bitva mezi drony a proti-drony tak není jen o technologiích – je to také test, jak rychle dokážeme reagovat na svět, který se mění ve vzduchu nad našimi hlavami.
Zdroj: BBC.com (odkaz), svetdronu.com
