Článek
Džungle skrývala mnohem víc než jen ruiny
Severní Guatemala patří k místům, kde se minulost neschovává v muzeích, ale přímo pod nohama. Problém je v tom, že ji překrývá hustý tropický prales. V oblasti Mirador Basin vědci už dlouho tušili, že pod vegetací leží rozsáhlé pozůstatky mayské civilizace. Teprve moderní mapování ale ukazuje, jak obrovský tento svět skutečně byl.
Projekt vede Foundation for Anthropological Research and Environmental Studies, známá jako FARES. Dlouholetou tváří výzkumu je archeolog Dr. Richard Hansen, který se Mirador Basin věnuje téměř pět desetiletí. Právě on patří mezi odborníky, kteří upozorňují, že tato oblast může zásadně změnit pohled na vývoj mayské společnosti.
Podle dosavadních výsledků se v regionu podařilo zdokumentovat 964 archeologických lokalit. Ty dohromady tvoří 417 dávných měst, vesnic a menších sídel. Nejde tedy o několik izolovaných ruin, ale o rozsáhlou krajinu, kterou kdysi propojovala infrastruktura, cesty a společenská centra.
Jedním z nejdůležitějších míst je El Mirador. Toto starověké město patří mezi největší známá městská centra západní polokoule. Pro archeology představuje mimořádně cenný klíč k pochopení toho, jak se v dávné Mezoamerice formovala velká sídla, mocenské struktury a náboženská centra.
Když laser projde tam, kam člověk nevidí
Výzkum v Mirador Basin komplikuje hlavně terén. K některým lokalitám se lze dostat až po dvou nebo třech dnech pochodu od nejbližší silnice. Běžná archeologická práce je v takovém prostředí velmi pomalá. Satelitní snímky zase narážejí na hustou vegetaci, která zakrývá reliéf krajiny.
Právě zde nastupuje LiDAR. Tato technologie vysílá laserové pulzy směrem k zemi a z jejich odrazů vytváří přesný prostorový obraz terénu. FARES už v letech 2015 a 2018 využila LiDAR z pilotovaných letadel. Výsledky tehdy ukázaly, že pod džunglí neleží jen jednotlivé stavby, ale celé urbanizované prostředí s cestami, náměstími, pyramidami a rozsáhlými komplexy.
Nová etapa výzkumu posouvá mapování ještě dál. Tým nyní využívá dron DJI Matrice 400 a senzor Zenmuse L3. Dron dokáže létat níže a pomaleji než klasické letadlo, takže sbírá detailnější data. Zároveň může z jednoho místa pokrýt rozsáhlé území a dostat se do oblastí, kde by byl pozemní průzkum velmi náročný.
Důležitou roli hraje i samotný LiDAR Zenmuse L3. Podle dostupných informací dokáže zachytit až 16 návratů jednoho laserového pulzu. To je v prostředí s několika patry vegetace zásadní rozdíl. Čím více návratů systém získá, tím větší je šance, že mezi listy, větvemi a kmeny zachytí také povrch země a tvary skrytých staveb.
Po samotném letu přichází druhá, stejně důležitá část práce. Dr. Edwin Escobar se podílí na zpracování obrovského množství bodových dat. Software z nich postupně odfiltruje vegetaci a vytvoří digitální model terénu. Na něm se pak objevují prvky, které by člověk při chůzi pralesem snadno minul: schodiště, hráze, náměstí, pyramidy, vyvýšené cesty i menší stavby.
Význam těchto map přesahuje samotné hledání ruin. Archeologové díky nim lépe vidí, jak byla sídla rozmístěná, kudy vedly spojnice mezi městy a jak velkou roli mohla hrát plánovaná infrastruktura. To může změnit představu o tom, jak vyspělá a organizovaná byla mayská společnost v této části Guatemaly.
Dr. Richard Hansen navíc upozorňuje, že současná přesnost mapování může vytvořit mimořádně trvalý záznam oblasti. Pokud se data podaří uchovat a dále zpracovávat, budoucí generace vědců možná nebudou muset celý region znovu měřit ve stejném rozsahu.
Zdroj: DroneDJ.com, svetdronu.com

