Dron v Chorvatsku 2026: co musí český pilot vědět, než vzlétne nad mořem

Chorvatské pobřeží vypadá z dronu fantasticky. Skalnaté zátoky, ostrovy, historická města i tyrkysové moře přímo vybízejí k tomu, aby si člověk přibalil dron do batohu. Jenže právě u oblíbených dovolenkových destinací je dobré pamatovat na to, že krásný záběr ještě neznamená automaticky legální let.

Chorvatsko je členskou zemí Evropské unie, takže základní pravidla pro civilní drony vycházejí z evropského rámce EASA. Pro běžné rekreační létání je nejdůležitější otevřená kategorie. V ní musí pilot držet dron na dohled, létat zpravidla maximálně do 120 metrů nad zemí, nevstupovat do zakázaných nebo omezených prostorů a respektovat pravidla podle podkategorií A1, A2 a A3.

Pro českého pilota je podstatné, že registrace provozovatele provedená v České republice platí i v Chorvatsku. Není tedy nutné vytvářet druhou registraci u chorvatského úřadu. Chorvatská agentura pro civilní letectví CCAA uvádí, že provozovatel z členské země EU se registruje ve státě, kde má trvalý pobyt nebo hlavní místo podnikání. Pokud už tedy máte české registrační číslo provozovatele, používáte ho i při létání v Chorvatsku.

Pozor ale na častý omyl u malých dronů. U modelů pod 250 gramů s kamerou, typicky u řady DJI Mini, se provozovatel obvykle registrovat musí, pokud nejde o hračku. Samotná nízká hmotnost tedy automaticky neznamená létání bez administrativy.

Největší rozdíl proti pohodovému dovolenkovému létání je v kontrole vzdušného prostoru. V Chorvatsku je potřeba sledovat aktuální informace přes Croatia Control a jeho AMC Portal. Právě tam se zveřejňují omezení, no-fly zóny a další provozní informace, které mohou rozhodnout o tom, zda je let v daném místě vůbec možný.

To je důležité hlavně v okolí velkých měst, letišť, přístavů a turisticky vytížených lokalit. Split, Dubrovník, Pula nebo oblasti u významných letišť nejsou místa, kde by se mělo startovat jen podle pocitu. Chorvatský vládní portál upozorňuje, že v řízeném vzdušném prostoru je potřeba předchozí souhlas Croatia Control. U letišť a přibližovacích nebo odletových tratí se navíc uvádí minimální vzdálenost 3 kilometry.

Prakticky to znamená jediné. Aplikace výrobce dronu může být dobrá pomůcka, ale neměla by být jediným zdrojem rozhodnutí. Pokud DJI Fly nebo jiná aplikace dovolí start, pořád to neznamená, že je let v souladu s chorvatskými pravidly. Pilot odpovídá za to, že zná místní omezení a že do nich nezasahuje.

U Chorvatska je potřeba zvlášť zmínit letecké snímkování. Vedle leteckých pravidel zde existují také pravidla pro pořizování a používání leteckých fotografií a videí. Chorvatský portál gov.hr popisuje postup, kdy se řeší povolení k leteckému snímkování a následně také schválení použití pořízených materiálů.

Po dokončení snímkování se záběry předávají ke kontrole Státní geodetické správě, a to nejpozději do 8 dnů. Teprve po získání souhlasu lze materiál použít. Tohle je bod, který mnoho turistů nečeká, protože v jiných zemích řeší hlavně vzdálenost od lidí, výšku letu a zákazové zóny.

Rozdíl je hlavně mezi čistě soukromou vzpomínkou a materiálem, který má být zveřejněn nebo použit komerčně. Pokud někdo natáčí video pro firmu, hotel, realitní prezentaci, YouTube kanál, magazín nebo sociální sítě s komerčním přesahem, měl by si pravidla pro snímkování ověřit dopředu. U historických měst, památek, přístavů nebo strategicky citlivějších míst je opatrnost ještě důležitější.

Český pilot by si měl před cestou připravit doklad o registraci provozovatele, platný průkaz způsobilosti podle typu letu, označení dronu registračním číslem a ideálně také pojištění odpovědnosti. Chorvatský vládní portál výslovně zmiňuje povinné pojištění u bezpilotních systémů o hmotnosti 20 kg a více, ale i u malého cestovního dronu dává pojištění v zahraničí velký smysl.

Zdroj: