Virtuální Země bez života může odhalit jiné mimozemské civilizace

Jak poznat, zda na vzdálené planetě skutečně existuje život, nebo zda její atmosféru dokážou vysvětlit pouze geologické procesy?

Představte si Zemi, která nikdy nepoznala život. Žádné rostliny, žádní živočichové, žádné mikroorganismy. Jen horniny, oceány, atmosféra a miliardy let geologického vývoje. Právě takový svět vytvořili vědci v počítačové simulaci, která může pomoci odhalit život na vzdálených planetách.

Výzkumný tým sestavil komplexní model naší planety, který sleduje výměnu chemických látek mezi jádrem, pláštěm, kůrou, povrchem a atmosférou. Simulace pokrývá období pěti miliard let. Od vzniku Země až po její hypotetickou budoucnost. Zásadní je, že zcela vynechává vliv života.

Proč je to důležité? Ne každá planeta s příznivými podmínkami musí být obydlená. Některé plyny v atmosféře mohou vznikat čistě geologickými procesy. Pokud však vědci objeví jejich kombinaci, kterou neživá planeta nedokáže vysvětlit, může jít o důležitou stopu.

Na Zemi například organismy produkují kyslík a metan. Tyto plyny spolu reagují a postupně se rozkládají. Jejich současná přítomnost v atmosféře tak může naznačovat, že je něco živého neustále doplňuje.

Nový model umožňuje astronomům porovnat atmosféru vzdálené planety s tím, jak by se vyvíjela bez života. Pokud simulace pozorované podmínky nedokáže vysvětlit, planeta se stává mimořádně zajímavým kandidátem pro další výzkum.

Pro vědce hledající život na vzdálených planetách je to neuvěřitelně rušná doba. Astronomové dosud katalogizovali více než 6 000 planet mimo naši sluneční soustavu a v atmosférách nejslibnějších světů hledají chemické látky, které by mohly být vedlejšími produkty života. Astrobiologové se obzvláště zajímají o atmosféry, jako u Země, které zachycují dostatek tepla k udržení kapalné vody na povrchu planety, což vědci považují za klíčový faktor při určování, zda planeta může podporovat život, jak ho známe.

Vědci ve své studii publikované 18. září v časopise The Planetary Science Journal simulovali geochemické systémy Země po dobu 5 miliard let. Od jejího vzniku před 4,5 miliardami let až po zhruba 500 milionů let v budoucnosti.

Model může navíc pomoci při vývoji budoucích vesmírných dalekohledů, které budou hledat známky života na exoplanetách.

Vědci tak možná získali nový způsob, jak odpovědět na jednu z největších otázek lidstva: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroj: EurekAlert; Observatoř obyvatelných světů; hlavní autorka Samantha Gilbert-Janizek; model vyvinutý v laboratoři hlavního autora Roryho Barnese, docenta astronomie na Washingtonské univerzitě; vědecká studie DOI 10.3847/PSJ/ae9d79