Nový PrSM zasáhne cíl vzdálený přes 1 000 kilometrů

Americká společnost Lockheed Martin usiluje o vývoj další generace přesné rakety Precision Strike Missile (PrSM). První zkušební starty jsou plánovánované na roky 2027 a 2028.

Vývoj přesných raketových systémů vstupuje do další fáze. Společnost Lockheed Martin získala podporu pro vývoj a testování prototypů rakety PrSM Increment 4, která má americké armádě nabídnout schopnost zasahovat cíle na vzdálenost nejméně 1 000 kilometrů.

Hlavním cílem je překonat dosavadní limity raketové munice určené pro pozemní raketomety. Delší dolet by umožnil zasahovat vybrané cíle z větší vzdálenosti, aniž by se odpalovací jednotky musely přibližovat k ohroženým oblastem.

Význam takové schopnosti roste zejména v prostředí, kde protivník disponuje rozsáhlou protivzdušnou obranou, průzkumnými prostředky a schopností rychle reagovat na rozmístění nepřátelských sil.

Increment 4 přitom nemá být zcela novým systémem vytvořeným od základů. Společnost staví na konstrukčním základu rodiny PrSM, ale kombinuje jej s novým pohonným řešením a pokročilejšími naváděcími technologiemi.

Jedním z klíčových prvků nové varianty je pohonný systém vyvíjený ve spolupráci se společností L3Harris. Podle Lockheed Martin má nabídnout přibližně dvojnásobný dosah oproti základní verzi PrSM.

Konstrukce využívá náporové pohonné řešení, jehož účelem je zajistit potřebný výkon při letu na velké vzdálenosti. Právě pohon představuje jednu z nejdůležitějších technologických oblastí celého programu: nestačí pouze prodloužit dolet, ale také zachovat požadovanou rychlost, přesnost a schopnost fungovat v náročných provozních podmínkách.

Důležitou výhodou Increment 4 má být kompatibilita se stávajícími odpalovacími platformami. Raketa má využívat stejný transportní kontejner a rozhraní pro řízení palby jako varianta Increment 1. To by umožnilo její použití ze systémů HIMARS a M270A2 bez nutnosti zásadních změn v jejich konstrukci.

Z vojenského hlediska jde o podstatný faktor. Zavádění nových zbraní totiž neznamená pouze pořízení samotné munice. Armády musí počítat také s úpravami techniky, výcvikem personálu, skladováním, údržbou a zajištěním dodavatelských řetězců.

Pokud se deklarovanou kompatibilitu podaří zachovat i u výsledné konstrukce, mohla by americká armáda rozšířit schopnosti již zavedených raketových jednotek s menšími nároky na změny infrastruktury. Stejný princip by zároveň mohl usnadnit začlenění nové munice do širšího systému přesných paleb.

Dalším významným rozdílem oproti základním verzím má být schopnost zasahovat pohyblivé cíle na zemi i na moři. Takový požadavek klade vysoké nároky na navádění, vyhodnocování informací o cíli a aktualizaci jeho polohy během operace.

Lockheed Martin proto rozvíjí senzorové technologie, radiofrekvenční senzory, datové spoje a systémy vyhledávání cílů. Část těchto schopností souvisí s produktovým centrem Strigo, do něhož společnost podle svého oznámení investovala 250 milionů dolarů.

Zvláštní význam má schopnost zasahovat pohyblivé námořní cíle. Jejich poloha se neustále mění a úspěšný zásah proto vyžaduje nejen dostatečný dosah rakety, ale také spolehlivé informace a odpovídající naváděcí schopnosti. Konkrétní výkonnost těchto systémů však bude možné posoudit až na základě výsledků zkoušek a dalších zveřejněných údajů.

Ambice programu se neomezují pouze na technologický demonstrátor. Společnost souběžně investuje do výrobních kapacit, které mají umožnit rychlejší přechod od vývoje k sériové produkci.

V provozu je podle firmy výrobní linka v hodnotě 300 milionů dolarů zaměřená na aditivní výrobu a automatizaci. Má podporovat produkci důležitých součástí konstrukce a pohonného systému při zachování přesnosti potřebné pro náročné provozní podmínky.

Významnou roli hraje také závod v Camdenu ve státě Arkansas, kde se již vyrábějí varianty PrSM Increment 1 a Increment 2. Rozšíření provozu a nasazení robotiky mají zvýšit kapacitu a připravit výrobu na případné začlenění Increment 4.

Společná výrobní základna pro více verzí rakety by mohla přinést úspory z rozsahu a zjednodušit logistiku. Současně však bude záležet na tom, jak rychle se podaří zvládnout technologická rizika nové konstrukce a jaké objednávky americká armáda nakonec zadá.

PrSM Increment 4 představuje snahu spojit tři klíčové vlastnosti moderní raketové munice: dlouhý dosah, přesné navádění a kompatibilitu s existujícími zbraňovými systémy. Pokud se tyto cíle podaří naplnit, může nová varianta rozšířit možnosti amerických pozemních sil při operacích na velké vzdálenosti a zvýšit jejich schopnost působit proti různým typům cílů.

Projekt je však stále ve vývojové a soutěžní fázi. Plánované starty v letech 2027 a 2028 budou důležitým krokem k ověření konstrukce a jejích schopností. Teprve výsledky testování ukážou, zda raketa splní očekávání týkající se doletu, přesnosti, spolehlivosti a účinnosti proti pohyblivým cílům.

PrSM Increment 4 tak není jen pokusem o prodloužení doletu jedné rakety. Je také ukázkou širšího trendu, v němž se moderní dělostřelecké a raketové systémy stále více propojují s pokročilými senzory, digitálním naváděním a průmyslovou výrobou schopnou reagovat na rostoucí požadavky ozbrojených sil.

Zdroj: Lockheed Martin