Článek
Léta v oblasti bývalé americké základny Camp Century byla přibližně o 4,7 °C teplejší než dnes. Aby se krajina mohla zbavit ledového příkrovu, musel led ustoupit o více než 95 kilometrů od svého dnešního okraje.
Nová studie ukazuje, že grónský ledový příkrov může ustupovat i při relativně mírném oteplení, pokud trvá dostatečně dlouho.
Sediment, vytažený z hloubky téměř 1,6 km pod ledovým příkrovem během neúspěšného projektu Iceworm, poskytl důležitá vodítka o starověkém klimatu v Camp Century.
Patří mezi ně i důkazy o tom, že oblast byla bez ledu přibližně před 416 000 lety, kdy byl zkoumaný sediment naposledy vystaven slunečnímu záření.
Na této fotografii z roku 2012 je v grónské krajině vidět tundrovou vegetaci. Studie vedená Univerzitou v Buffalu zjistila, že letní teploty v Camp Century v Grónsku byly během období bez ledu před 416 000 lety o 4,7 stupně Celsia vyšší.
Zjištění studie pocházejí z náhodného sedimentu získaného z hloubky téměř míle pod ledovým příkrovem v Camp Century v 60. letech 20. století.
Pod dnešním grónským ledem se tak ukrývá příběh, který může pomoci odhalit budoucnost Arktidy.
Vědci z Univerzity v Buffalu, kteří analyzovali starověké sedimenty, zjistili, že oblast Camp Century byla zcela bez ledu. Tehdejší letní teploty tam dosahovaly hodnot přibližně o 4,7 °C vyšších než dnes.
Výsledek tak ukazuje, jak výrazně se může grónská ledová pokrývka změnit v průběhu dlouhého teplého období.
Nové oční senzory: Budoucí péče může být nenápadná, ale musí být spolehlivá
PAC-3 Edge, top v evoluci protivzdušné a protiraketové obrany
Tajemství ukryté pod kilometrem ledu
Zajímavý vědecký příběh se začal psát už v době studené války. Americká armáda tehdy v Camp Century vybudovala základnu pod grónským ledem v rámci tajného projektu Iceworm, jehož cílem bylo zkoumat možnosti rozmístění jaderných raket v ledovém příkrovu.
Při vrtání získali vědci vzorky sedimentů z hloubky téměř 1,6 kilometru. Materiál pak na dlouhá léta upadl v zapomnění, než se znovu dostal do centra pozornosti vědců.
Právě v něm se zachovaly stopy dávného klimatu. Tým analyzoval tukové molekuly produkované bakteriemi, jejichž složení se mění podle teploty prostředí. Porovnáním s obdobnými molekulami z dnešních arktických jezer dokázali vědci rekonstruovat podmínky, které v oblasti panovaly před stovkami tisíc let.
Rozhoduje nejen teplota, ale i čas
Výzkum přinesl také překvapivé srovnání. Grónsko zažilo podobně teplá léta i před 5 000 až 10 000 lety, po skončení poslední doby ledové. Camp Century tehdy přesto zůstal pod ledem.
Rozdíl mohl spočívat v délce oteplování. Zatímco některá teplá období trvala relativně krátce, oteplení před 416 000 lety mohlo přetrvávat desítky tisíc let. Ledový příkrov tak měl mnohem více času na postupné tání a ústup.
Varování pro současnost
Zjištění mají význam i pro dnešní klimatickou změnu. Vědci očekávají, že Arktida bude v nadcházejících desetiletích dále výrazně oteplovat. Důležitá přitom nebude pouze dosažená teplota, ale také to, jak dlouho budou teplé podmínky přetrvávat.
Autorka studie Elizabeth Thomasová upozorňuje, že současné oteplování způsobené člověkem probíhá intenzivněji než dávné teplé období. Pokud budou vysoké teploty přetrvávat stovky či tisíce let, mohou zásadně ovlivnit budoucnost grónského ledového příkrovu.
Studie zveřejněná v časopise Climate of the Past tak přináší důležitý poznatek: o osudu ledovců nerozhoduje jen to, jak moc se planeta oteplí, ale také jak dlouho oteplení potrvá. A právě tato kombinace může mít v budoucnu zásadní důsledky pro hladinu světových oceánů.
Zdroj: EurekAlert; Vědecká studie byla publikovaná v časopise Climate of the Past.