Článek
Jde o takzvanou aurora australis, jižní polární záři nad jižní polokoulí. (Její severní protějšek, který zná víc lidí, se jmenuje aurora borealis.) Záře vzniká, když nabité částice ze slunečního větru dorazí k Zemi a srazí se s atmosférou. Vznikají barevné světelné závoje.
Vidět tenhle úkaz z noční oblohy je sen spousty lidí. Ze stovek kilometrů nad povrchem planety je to ale jiná liga. Na fotografii prosvítá rudý nádech záře i přes vnější část samotné stanice.
Adenot popsala své dojmy přímo z oběžné dráhy. „Den 127, oběh 1968, ta polární záře byla naprosto fantastická… třpytila se a tančila pod námi, sahala kam až oko dohlédlo a byla tak intenzivní, že nasvítila celou stanici do zelena,“ napsala. „Od začátku mise jsme jich viděli několik, ale tahle byla na úplně jiné úrovni, mnohem jasnější, než na co mám obvykle nastavený fotoaparát.“
Posádku prý takové okamžiky nikdy neomrzí. „Chvíle jako tahle tady nahoře nikdy nezevšední, najednou se celá posádka pere o dobré místo u okna,“ dodala.
Že byla záře jasnější než obvykle, není detail jen pro fajnšmekry. Adenot kvůli ní musela přenastavit fotoaparát, který má na běžné úkazy nastavený jinak.