Článek
Zvednout telefon a objednat se na terapii je pro spoustu lidí ten nejtěžší krok. Někdo se stydí přiznat, že potřebuje pomoc, jiný nemá v pracovním týdnu čas dojíždět do ordinace, další se bojí, že ho v čekárně uvidí někdo známý.
Proč lidé pomoc odkládají
Podle průzkumu Českého rozhlasu a agentury PAQ Research hlásí příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti podle měření z konce roku 2025 18 procent dospělých Čechů – nejvíc od začátku pandemie. Poptávka po pomoci přitom dlouhodobě roste rychleji než kapacita ambulancí. Klinických psychologů je v Česku podle odborných organizací trvale málo a na neakutní vyšetření se běžně čeká i řadu měsíců. Pro řadu lidí je pak jednodušší potíže dál skrývat, než čelit nejisté frontě a přiznávat je cizímu člověku hned napoprvé osobně.
Jak se do terapie dostat a jak probíhá
Od letoška existuje způsob, jak se do terapie dostat bez fronty na konkrétního psychologa. Pojišťovny nově plně hradí takzvanou digitální kognitivně-behaviorální terapii: strukturovaný program, kterým člověk prochází sám online, ale pod vedením skutečného terapeuta. Podle VZP stačí žádanka od ošetřujícího lékaře, klidně i praktického, ke kterému člověk chodí na běžné prohlídky – nemusí to tedy být rovnou psychiatr ani klinický psycholog. S žádankou se pacient přihlásí u certifikovaného poskytovatele, který mu zřídí přístup do zabezpečené online platformy.
Ročně jde čerpat až 26 modulů, každý v délce zhruba hodiny až hodiny a půl. Pacient v nich plní cvičení, sleduje náladu a odpovídá na otázky – vypisuje si, co ho trápí a jak na to reaguje. Terapeut má podle Zdravotnického deníku na vyhodnocení a písemnou zpětnou vazbu sedm dní.
Celý proces navíc probíhá v soukromí domova – bez čekárny, kde by pacienta mohl vidět známý, a bez nutnosti mluvit o svých potížích nahlas s cizími lidmi kolem.
Nárok na program má dospělý s odpovídající diagnózou – jde o mírnější až středně těžké potíže, ne o akutní stav vyžadující okamžitý zásah. Plně ho dnes hradí hned několik pojišťoven: kromě VZP a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra i ČPZP nebo Vojenská zdravotní pojišťovna. Vždy záleží na tom, jestli má vybraný poskytovatel s vaší pojišťovnou podepsanou smlouvu.
💡 Zajímavost: Podle údajů z roku 2020 platilo, že kde člověk bydlí, silně ovlivňuje, jak dlouho na klinického psychologa čeká: na Prahu připadalo skoro dvacet psychologů na sto tisíc lidí, na Hradec Králové jen tři. Na nerovnoměrnou dostupnost péče mezi regiony odborné organizace upozorňují dlouhodobě.
Další benefit, který běží souběžně
Vedle této novinky nabízí VZP odděleně i menší příspěvek na klasickou terapii u smluvního terapeuta – nejvýš 500 korun na sezení, maximálně 5 000 korun za kalendářní rok, a běží dál i v roce 2026. Hodina u soukromého terapeuta přitom běžně stojí kolem tisícovky, takže zbytek si pacient i s příspěvkem doplácí sám. Kdo se ale kvalifikuje na digitální terapii popsanou výše, nemusí s doplatky počítat vůbec – program běží vedle staršího příspěvku jako plně hrazená alternativa.
Pro koho program není
Digitální terapie se nehodí úplně pro každého. Není určená lidem s těžkými psychickými poruchami, v akutní krizi ani pro pacienty právě hospitalizované na psychiatrii, a nedá se kombinovat se souběžnou terapií tváří v tvář u téhož poskytovatele.
Kdo ale dlouho odkládal terapii kvůli frontám nebo ostychu jít k psychologovi osobně, má teď snazší start: stačí zajít za svým praktickým lékařem a požádat o žádanku. Zbytek – přihlášení i první modul – zvládne z domova, bez nutnosti brát si volno z práce.
Ověřeno z:
- VZP ČR — Úhrada digitální formy kognitivně behaviorální terapie (platnost 2026)
- Zdravotnický deník — Zlom v léčbě depresí a úzkostí (květen 2026)
- Český rozhlas a PAQ Research — projekt Život k nezaplacení (měření konec 2025, zveřejněno leden 2026)
- Česká televize ČT24 — nedostatek klinických psychologů (2023, regionální data z roku 2020)
- VZP ČR — příspěvek na psychosociální podporu (platnost 2026)

