Stisk ruky předpovídá délku života líp než krevní tlak

Podejte si ruku s někým a už za pár vteřin něco zjistíte o jeho zdraví — možná víc, než by řekl tlakoměr. Ruční dynamometr — přístroj na měření síly stisku — patří k běžnému vybavení i českých rehabilitačních a geriatrických pracovišť, a rozsáhlá britská studie ukázala proč: síla stisku patří k nejlepším ukazatelům toho, jak dlouho a jak zdravě člověk pravděpodobně bude žít.

Tým Carlose Celise-Moralese z univerzity v Glasgow v roce 2018 zveřejnil ve vědeckém časopise BMJ rozbor dat přes 500 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let z britské databáze UK Biobank, sledovaných v průměru sedm let. Ukázalo se, že síla stisku ruky souvisí s rizikem úmrtí ze všech příčin i s úmrtím na srdeční choroby silněji než systolický krevní tlak (horní číslo na tlakoměru) nebo to, kolik se člověk celkově hýbe. Lidé se stiskem o dost slabším, než je u jejich vrstevníků obvyklé, měli riziko úmrtí z jakékoli příčiny o 48 procent vyšší. Když vědci stejným způsobem porovnali krevní tlak, vyšla jen tři procenta, u množství pohybu šest procent. Platilo to i po zohlednění kouření, hmotnosti, stravy i už existujících nemocí.

Autoři sami upozorňují na jednu důležitou věc: jde o pozorovací studii, takže neprokazuje, že slabý stisk sám o sobě dělá lidi nemocnými. Spíš je to zrcadlo — úbytek svalů s věkem (lékaři mu říkají sarkopenie) totiž nepostihuje jen ruce, ale celé tělo, a souvisí i se stavem srdce, plic a odolností vůči nemocem. Ruce jsou navíc snadné na měření, takže se jejich síla dá použít jako rychlý odhad toho, jak na tom je tělo jako celek — podobně jako síla nohou a rychlost chůze, které se dají zlepšit i jednoduchým domácím cvičením.

Přesné číslo dá jen ruční dynamometr — přístroj za pár set korun, který se dá i půjčit ve fyzioterapii. Postup podle Harvard Health: loket pokrčený v pravém úhlu, stisknout co nejsilněji plynulým pohybem, změřit třikrát na téže ruce a spočítat průměr, pak stejně zkusit druhou ruku. Bez přístroje se dá aspoň sledovat vývoj — stačí pravidelně (třeba jednou za měsíc, vždy ve stejnou denní dobu) zkoušet, jak dlouho vydržíte pevně svírat naplněnou tašku s nákupem nebo tenisák.

Jako hranici oslabení uvádí evropská odborná společnost zabývající se úbytkem svalů ve stáří stisk pod 27 kilogramů u mužů a pod 16 kilogramů u žen — u zdravého člověka bez potíží bývají hodnoty výrazně vyšší. Čísla se ale liší podle přístroje i metody měření (odborné prahy počítají s nejsilnějším pokusem, ne s průměrem), takže je berte spíš jako vodítko než přesnou diagnózu — důležitější než jedno číslo je, jestli síla v čase neklesá. Pokud stisk znatelně slábne během pár měsíců, nebo je mezi rukama nápadně velký rozdíl, stojí za to zmínit to praktickému lékaři — může jít o první signál, který stojí za bližší vyšetření.

Dobrá zpráva je, že svaly v rukou reagují na trénink stejně ochotně jako kdekoli jinde v těle. Harvard Health doporučuje třeba ohýbání zápěstí nahoru a dolů nebo otáčení dlaní vzhůru a dolů, obojí s lehkou činkou (půl kila až kilo a čtvrt), případně obden mačkání a hnětení modelovací hmoty v dlani. Někteří lidé si na denní trénink stisku pořizují i ruční posilovač. Začít se dá s deseti opakováními a postupně přidávat — cvičení se dá zvládnout doma s minimem vybavení, zlepšení bývá znát po pár týdnech.

💡 Zajímavost: Stisk ruky bývá nejsilnější zhruba ve třicítce, pak s věkem postupně slábne, a to tím rychleji, čím je člověk starší. Ve zmíněné britské studii vědci měřili obě ruce zvlášť a do výpočtu šel jejich průměr, protože dominantní ruka bývá o něco silnější než ta druhá.

Ověřeno z: